Článek
Počátky pod světly ramp v Brně
Vyrůstal v Brně, kde rodiče, zapálení ochotníci, v něm probudili lásku k divadlu. Jako teenager se zapojil do amatérského souboru Debakl, kde si vyzkoušel první role. Školní výsledky na gymnáziu ho přiměly opustit sny o žurnalistice či lesním inženýrství a zamířit na Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU). Tam v roce 1973 absolvoval činoherní herectví a okamžitě se připojil k progresivnímu Divadlu Husa na provázku. Toto brněnské jeviště, známé svými inovativními inscenacemi, mu poskytlo prostor pro experimenty. Spolupracoval s režiséry jako Petr Scherhaufer či Eva Tálská a odehrál přes padesát rolí. Právě zde se formoval jeho komický styl, plný improvizace a energie, která diváky okouzlila. V Husě na provázku strávil sedmnáct let, do roku 1990, a stal se součástí legendy, která ovlivnila celou generaci českého divadla.
Přestup do srdce Prahy a nezapomenutelné role
V roce 1990 přijal nabídku Národního divadla v Praze, kde se stal členem činohry až do roku 2013. Tento krok otevřel novou kapitolu – od shakespearovských klasik po moderní kusy. V Jak se vám líbí, Sen noci svatojánské či Hamletu ukázal svou všestrannost, ale největší slávu mu přinesla role Truffaldina v Goldoniho Sluhovi dvou pánů. Tato komedie, režírovaná Ivanem Rajmontem, se hrála přes dvacet let a dosáhla rekordních šesti set repríz. Jiří Suchý ho nazval „klaunem z Boží milosti“ a přiznal, že se při jeho výkonu smál jako nikdy. Donutil zde ztělesnil chaotického sluhu, který slouží dvěma pánům najednou, a jeho improvizace přinesly divákům nekonečné salvy smíchu. V Národním divadle odehrál pětadvacet velkých rolí, včetně shakespearovských kusů jako Mnoho povyku pro nic nebo Večer tříkrálový. Jeho odchod v roce 2013 byl spojen s bouřlivými změnami v divadelním vedení, ale nezabránil mu v dalších úspěších.
Filmové perly, které zůstaly v paměti
Donutilova filmová kariéra začala v roce 1978 rolí v Čisté řece, ale skutečný průlom přišel po revoluci. Daboval hlasy hvězd jako Kevin Costner či Gérard Depardieu, ale jeho vlastní role ho proslavily. V Pelíškách (1999) ztvárnil Lampasáka Šebka, komunistického fanatika, který rozesmívá celou rodinu. Tato role, inspirovaná jeho vlastními zážitky, se stala kultovní. V Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992) jako zoufalý advokát Ulrich přinesl smích skrz absurdity. Další hity: Černí baroni (1992) jako major Terazky, Pasti, pasti, pastičky (1998), za kterou získal Českého lva za nejlepší vedlejší mužský výkon, nebo Román pro ženy (2004). V seriálu Doktor Martin (2015–2016) exceloval jako excentrický lékař Elinger, což vedlo k filmům Záhada v Beskydech (2018) a Strážmistr Topinka. Jeho filmografie čítá stovky položek – od Nudy v Brně (2003), kde byl nominován na Českého lva, po Atlas ptáků (2021). V roce 2022 si zahrál v Grand Prix a Vražedných stínech, a v roce 2025 se objeví v Jak se nám to mohlo stát!? a Partii. Každá role nese jeho typický humor, který mísí s hloubkou.
Vypravěčské kouzlo v one man show
Donutil není jen herec, ale mistr vyprávění. Jeho one man show jako Na kus řeči nebo Ptejte se mě, na co chcete, já na co chci, odpovím, plní sály. V nich sdílí historky z života, od dětství po setkání s celebritami, vždy s humorem zděděným po dědečkovi. Tyto pořady, často interaktivní, ukazují jeho schopnost improvizovat a bavit tisíce. V televizních 3+1 s Miroslavem Donutilem píše, uvádí i hraje v povídkách, které se staly fenoménem. Jeho diskografie mluveného slova zahrnuje audioknihy jako Černí baroni a rozhlasové hry. V roce 2021 vyšel dokument Pan herec Miroslav Donutil, který nahlíží do jeho soukromí.
Výzvy života mimo reflektory
Žije s epilepsií od osmnácti let, což ho naučilo odolnosti. S manželkou Zuzanou, se kterou je od roku 1977, mají syny Tomáše (informatik) a Martina (herec, který následoval otcovo povolání). Rodina tráví léta v Bobrové na Vysočině, kde relaxují v apartmánu. Donutil se vyhýbá politice, i když nabídky dostal – raději se věnuje umění. V roce 2016 získal Cenu města Třebíče, v 2021 se stal čestným občanem a v divadle Pasáž má bronzovou bustu. Jeho život je důkazem, že humor pomáhá překonávat překážky.
Aktuální projekty a trvalý odkaz
V posledních letech se objevil v minisérii Moloch (2025), kde exceluje v dramatické roli, a pokračuje v divadelních hostováních. Na X (dříve Twitter) se o něm mluví – od vtipných memů po chválu jeho rolí v Pelíškách. V roce 2025 se fanoušci těší na nové filmy, kde opět ukáže svůj talent. Donutil zůstává symbolem českého humoru, který spojuje generace.
Neuvěřitelná energie na jevišti i v soukromí
Jeho příběhy nekončí u rolí – v rozhovorech sdílí, jak se baví natáčením se synem Martinem v mysteriózních seriálech, nebo jak se v divadelní šatně svléká s kostýmem i roli. V Bílé nemoci Karla Čapka hraje maršála, což podtrhuje jeho schopnost ztvárnit vážné postavy s komickým nádechem. Donutil inspiruje – jeho kariéra je důkazem, že talent a pracovitost vedou k trvalému úspěchu.
Zdroje:
