Článek
Zapomenutá hlasatelka hvězdných příběhů
Představte si mladou ženu z kanadského venkova, obklopenou knihami a debatami, které formují mysl schopnou tkát příběhy z nití vesmíru. Edna Mayne Hull se narodila 1. května 1905 v Brandonu v Manitobě jako dcera anglických přistěhovalců. Její otec, John Thomas Hull, byl ekonom, editor a významná postava v kanadském zemědělství, který své děti vychovával k intelektuální zvědavosti. Místo tradičního vzdělání jim poskytl přístup k rozsáhlé soukromé knihovně a povzbuzoval je k debatám, kde vždy zastával opačný názor, aby rozvíjel jejich argumentační dovednosti. Tento nekonvenční přístup položil základy pro Hullovou budoucí tvorbu, kde se prolínají filozofické otázky s fantastickými prvky.
Hull začala svou kariéru jako soukromá sekretářka, ale její život se dramaticky změnil v roce 1939, kdy se provdala za A. E. van Vogta, jednoho z nejvýznamnějších autorů zlaté éry science fiction. Van Vogt, známý díly jako „Slan“ nebo „The Weapon Shops of Isher“, našel v Hull nejen partnerku, ale i spolupracovnici. Od svatby spolupracovala na téměř každém jeho příběhu, přispívala nápady, revidovala texty a dodávala jim hloubku. Její vlastní tvorba, publikovaná pod pseudonymem E. Mayne Hull, se objevila v prestižních časopisech jako Astounding Science Fiction a Unknown Worlds. I když někteří spekulují, že van Vogt psal některé její příběhy, důkazy ukazují na autentickou spolupráci, kde Hull přinášela svůj jedinečný pohled na témata jako osud, touha a lidská omezenost.
Její život nebyl jen o psaní; po přestěhování do Spojených států v roce 1944 žila Hull v Hollywoodu, kde se van Vogt věnoval i filmovým projektům. Zemřela 20. ledna 1975, zanechavši po sobě dědictví, které je často přehlíženo kvůli stínu jejího slavnějšího manžela. Přesto její příběhy, včetně „The Wishes We Make“, zůstávají svědectvím o ženské přítomnosti v rané sci-fi, kde ženy jako Hull, C. L. Moore nebo Leigh Brackett prorážely cestu v mužském žánru.
Zlatá éra fantastiky: Kde se rodí přání
Čtyřicátá léta minulého století byla obdobím, kdy science fiction explodovala jako supernova. Časopisy jako Unknown Worlds, editovaný legendárním Johnem W. Campbellem, mísily sci-fi s fantasy, přinášely příběhy plné ironie, humoru a filozofických hádanek. Právě zde, v červnovém vydání roku 1943, debutovala povídka „The Wishes We Make“ – příběh o šesti přáních, který se vymyká tradičním pohádkovým motivům. Na rozdíl od klasických džinů z tisíce a jedné noci, kde přání splňují touhy, Hull zde představuje systém, kde přání jsou omezena kosmickými zákony, Fátami, které nelze obejít.
Tento kontext není náhodný. Druhá světová válka vrhala stín na svět, lidé hledali únik v příbězích, které zkoumaly hranice reality. Hull, ovlivněná svým manželem, který byl fascinován koncepty jako null-A logika nebo superlidské schopnosti, přinesla do žánru prvky determinismu. Její příběh se objevuje v období, kdy autoři jako Isaac Asimov nebo Robert Heinlein formovali moderní sci-fi, ale Hull přidává ženský pohled – zaměřený na emoce, morální dilemata a ironii lidského úsilí proti neúprosným silám.
Povídka má přibližně 6700 slov, což ji řadí mezi delší krátké příběhy, a byla později zařazena do sbírek jako „Out of the Unknown“. V českém prostředí se může objevit pod názvem „Šesté přání“, což odkazuje na klíčový moment, kde se protagonista potýká s limity svých touh. Hull zde čerpá z mytologie, ale přetváří ji do sci-fi rámce, kde démon Drdr není magickou bytostí, ale entitou vázanou na starobylé zákony Hyernetické civilizace.
Past přání: Jak se touha stává prokletím
Představte si muže uvězněného v cele smrti, kde se čas krátí jako písek v přesýpacích hodinách. William Kennijahn, odsouzený za vraždu svého společníka, náhodně vyvolá bytost z jiného světa – Drdr. Tato entita, vázaná starobylými pravidly, nabízí šest přání, ale s varováním: osud nelze změnit. Fáty, kosmické síly, drží nitě života pevně, a přání mohou jen ohýbat realitu, ne lámat ji.
Hull mistrně buduje napětí skrz Kennijahnovy pokusy uniknout osudu. Každé přání je chytře navržené, plné logiky a zoufalství, ale vždy narazí na nečekanou překážku. První přání ho přenese do bohatství v Buenos Aires, ale minulost ho dožene. Druhé ho vrátí v čase, aby zabránil zločinu, ale bez paměti se historie opakuje. Třetí přidá vzpomínky, ale emoce zvítězí nad rozumem. Hull zde ukazuje, jak lidské slabosti – chamtivost, hněv, láska – podkopávají i ty nejdůmyslnější plány.
Témata osudu versus svobodné vůle rezonují skrz celý příběh. Drdr, mechanická bytost bez emocí, slouží jako zrcadlo lidské arogance. Každé přání odhaluje vrstvu ironie: co si člověk přeje, často není to, co potřebuje. Hull čerpá z filozofie, připomínající Schopenhauerovo pojetí vůle jako slepé síly, nebo Nietzscheho věčné opakování. V sci-fi kontextu to přidává vrstvu: vesmír není chaotický, ale řízený neúprosnými zákony, kde přání jsou jen iluzí kontroly.
Příběh není jen o zklamání; obsahuje prvky humoru, kde Kennijahnova zoufalost vyvolává smích skrz slzy. Hull vyvažuje temnotu lehkostí, což dělá povídku přístupnou i pro čtenáře mimo žánr. V porovnání s jinými díly éry, jako „The Monkey's Paw“ od W. W. Jacobse, Hull přidává sci-fi rozměr, kde přání nejsou kletbou, ale logickým důsledkem neúplných formulací.
Spolupráce v stínech: Hull a van Vogt
Žádný příběh Edny Mayne Hull nelze oddělit od vlivu jejího manžela. A. E. van Vogt byl mistrem složitých plotů, kde se prolínají časové paradoxy, superlidské schopnosti a filozofické koncepty. Hull přispívala svým stylem – více zaměřeným na charaktery a emoce. V „The Wishes We Make“ je vidět van Vogtův otisk v mechanice přání, podobné jeho příběhům o null-A, kde logika bojuje s iracionalitou.
Jejich spolupráce byla symbiotická. Van Vogt často přiznával, že Hull revidovala jeho texty, dodávala dialogy a hloubku postavám. Na oplátku jí pomáhal s ploty. Mezi její další příběhy patří „The Ultimate Wish“ (1943), kde se podobně zkoumá moc přání, nebo „The Flight That Failed“ (1942), válečný sci-fi příběh. Román „Planets for Sale“ (1954) je fix-up z jejích povídek, rozšířený van Vogtem.
Tato dynamika vyvolává otázky: Kolik z Hullovy tvorby je skutečně její? Biografové jako Isaac Walwyn tvrdí, že van Vogt psal některé příběhy pod jejím jménem kvůli limitům časopisů, ale Hullina rodina a archivní materiály ukazují na autentickou autorství. V éře, kde ženy v sci-fi bojovaly o uznání, Hull reprezentuje skrytou sílu, která formovala žánr z pozadí.
Ironie osudu v moderním světle
Dnes, kdy sci-fi prozkoumává multivesmíry a kvantovou realitu, zůstává „The Wishes We Make“ relevantní. V éře umělé inteligence a genetického inženýrství se ptáme: Mohou technologie splnit naše přání bez nečekaných důsledků? Hull předvídá debaty o determinismu, podobné těm v dílech Philipa K. Dicka nebo v seriálu „Black Mirror“.
Příběh také odráží psychologické aspekty: Kennijahnova zoufalost je metaforou pro lidskou snahu uniknout smrtelnosti. Hull, ovlivněná svým vzděláním, vkládá prvky existencialismu – člověk je svobodný, ale vázaný na své volby. V českém kontextu, kde sci-fi má tradici v Karlu Čapkovi nebo Josefu Nesvadba, Hull přináší univerzální téma, které překračuje hranice.
Analýzy ukazují, že povídka ovlivnila pozdější autoři. Například v „The Twilight Zone“ se objevují podobné motivy přání s křivolakými důsledky. Hullina práce připomíná, že dobrá sci-fi není jen o technologiích, ale o lidské duši v konfrontaci s vesmírem.
Démoni přání v kulturním kontextu
Přání jako motiv se táhnou skrz mytologii: od Aladina po Fausta. Hull je modernizuje, přidává sci-fi prvky jako časové smyčky a tělesné transfery. V „The Wishes We Make“ je Drdr ne jako benevolentní džin, ale jako byrokratický stroj, vázaný na pravidla. To odráží poválečnou skepsi k moci – přání jsou jako atomová bomba, mocná, ale destruktivní.
V porovnání s van Vogtovými díly, kde hrdinové překonávají osud skrz inteligenci, Hull ukazuje porážku. To může být ženský pohled: v patriarchální společnosti jsou touhy žen často omezeny neviditelnými Fáty. Hull, jako jedna z mála žen v žánru, přináší nuanci, kde mužská arogance vede k pádu.
Povídka byla přeložena do několika jazyků, včetně němčiny jako „Der ideale Wunsch“. V české sci-fi komunitě by mohla inspirovat debaty o osudu, podobně jako v dílech Ondřeje Neffa.
Dědictví přání: Hull v dnešním světě
I po desetiletích zůstává Edna Mayne Hull inspirací pro spisovatelky sci-fi. Její příběhy, včetně „The Wishes We Make“, jsou dostupné v antologiích a e-knihách, připomínající, že žánr není jen o mužích.
Příběh nám říká: Buď opatrný s tím, co si přeješ – ne proto, že se to splní špatně, ale proto, že osud má své plány. Hull nám zanechala zrcadlo, ve kterém vidíme své vlastní touhy a jejich limity.
Zdroje:
