Článek
Seznámení s Markem bylo jako jízda na nejrychlejší motorce. Tenkrát jsem netušila, že to nebude jen jízda plná adrenalinu, ale taky sjezd do temnoty, ze které nebude snadné uniknout.
Byl vysoký, potetovaný od krku až po předloktí, s dlouhými černými vlasy, které mu padaly do tváře, a pohledem, který mě propaloval skrz naskrz. Jeho motorka byla jeho chloubou, dunivý Harley, který rval uši každému, kdo byl v dosahu. Když jsem na ni poprvé nasedla, cítila jsem svobodu, kterou jsem nikdy předtím nepoznala. S Markem jsem zažila noci, které by mohly být popsány v jakékoliv erotické novele. Byl divoký, nespoutaný a věděl přesně, co dělá.
Jenže pak se věci začaly měnit. Marek byl součástí klubu Hells Angels, o kterém jsem měla do té doby jen mlhavou představu. Věděla jsem, že se nejedná jen o obyčejné motorkáře, ale o organizaci s vlastními pravidly, tajemstvími a výsadním postavením mezi ostatními gangy. Hells Angels nejsou jen skupina mužů v kožených bundách, ale pevně semknutá komunita s přesnou hierarchií. Nováčci musí projít tvrdou zkouškou, než se stane součástí klubu, a loajalita je zde vším. Být jejich členem znamená věrnost na život.
A tak Marek jezdil na jejich srazy, kam jsem nemohla. Začínala jsem si všímat, že se chová jinak. Po několika měsících jsem se dozvěděla, že se jeho aktivity netočí jen kolem motorek a nočních projížďek.
Drogy. Nejen že je užíval, ale podílel se na jejich distribuci.
Nechtěla jsem tomu věřit, ale známí mi začali říkat příběhy, které mi otevřely oči. Začalo mi docházet, že nebezpečí, které mě tolik vzrušovalo, mě mohlo snadno pohltit.
Konečnou ránu mi Marek zasadil tehdy, když jsem se jednoho večera vrátila domů dřív než obvykle. Měla jsem pocit, že se něco děje, ale nepředstavovala jsem si, že to bude až takhle zlé.
Doma jsem ho našla s jinou. Ta scéna se mi vypálila do paměti. Jeho uvolněný postoj, smích a absolutní lhostejnost vůči mému zlomenému srdci. „A co jsi jako čekala?“ byla jeho jediná odpověď.
Možná to nebylo poprvé, možná jsem jen zavírala oči před věcmi, které byly celou dobu jasné. Odešla jsem, srdce rozervané na kusy, ale s jedinou jistotou – z téhle jízdy už vystupuju. A už nikdy nebudu chtít zpět.
Děkujeme čtenářce za opravdu pikantní příběh.
Autorsky zpacováno.
(PS: Pokud se ti článek líbil, sleduj náš Instagram @pikantnosti_nejen_slavnych, kde bude brzy další várka pikantních příběhů– a nejen těch.)
