Článek
Rozsáhlý výpadek elektřiny, který 19. dubna 2025 ochromil velkou část Španělska a Portugalska, opět otevřel debatu o připravenosti evropské energetické infrastruktury na nové výzvy. Ačkoliv přesná příčina výpadku zatím nebyla oficiálně potvrzena, podle deníku Financial Times se během několika vteřin odpojilo zhruba 15 gigawattů výrobní kapacity, což způsobilo dominový efekt v celé síti. Klíčovým faktorem byla vysoká závislost na solární energii – v době výpadku tvořila téměř 59 % veškeré produkce. Tradiční zdroje, jako jsou plynové či jaderné elektrárny, které by mohly výpadek okamžitě kompenzovat, byly v tu chvíli nedostatečně využité.
Problémem může být i umělá inteligence
Tato situace znovu potvrzuje, že evropské sítě nejsou dimenzovány na prudké výkyvy, které přinášejí obnovitelné zdroje, a zároveň nejsou připraveny na dvousměrný tok energie – nutný nejen kvůli rozvoji elektromobility, ale i kvůli dalším moderním technologiím, včetně umělé inteligence (AI).
Elektromobilita jako nový nápor
Rozvoj elektromobility znamená pro síť nejen vyšší špičkové zatížení, ale i zvýšené požadavky na stabilitu a flexibilitu. Jen mezi lety 2021 a 2022 vzrostla spotřeba elektřiny v EU o 1,8 %, zatímco kapacita rozvodné sítě se zvýšila jen o 0,8 %. Tato disproporce se s nástupem domácího a firemního nabíjení bude nadále prohlubovat. Elektromobily navíc mění i způsob, jakým elektřinu spotřebováváme – vyžadují adaptivní řízení, prediktivní vyrovnávání zatížení a pokročilou infrastrukturu.
Umělá inteligence jako nový „neviditelný“ spotřebitel
K elektromobilům se ale nově přidává i další významný spotřebitel – umělá inteligence. AI není pouze softwarovou záležitostí – její provoz vyžaduje obrovské výpočetní kapacity. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) může do roku 2026 spotřeba elektřiny datovými centry dosáhnout až 1 000 TWh, tedy dvojnásobku oproti roku 2022. Významnou část této spotřeby tvoří právě trénink a provoz velkých jazykových modelů, jaké využívá například ChatGPT. Samotná inference, tedy běžný provoz AI, může tvořit až 80 % z této zátěže.
Hledají se alternativní zdroje
Do roku 2028 se očekává, že AI bude v datových centrech generovat spotřebu 14–18 GW – což odpovídá přibližně trojnásobku instalovaného výkonu české jaderné elektrárny Temelín. A protože výpočetní centra se často koncentrují v urbanizovaných oblastech, přetěžují již nyní zatížené distribuční uzly. V některých regionech, například ve Velké Británii, to vede k tomu, že provozovatelé datových center hledají alternativní zdroje – často fosilní, což jde proti klimatickým cílům.
Klíčová je modernizace sítě
Současný evropský energetický systém vznikl ve 20. století pro jednosměrný tok elektřiny od centrálních výrobců ke spotřebitelům. Dnešní požadavky – decentralizované zdroje, obousměrný tok, akumulace, inteligentní řízení, mobilita i masivní výpočetní zátěž – si žádají naprosto odlišnou architekturu.
Nebezpečná závislost
Události jako iberský blackout nám připomínají, že bez rychlých a rozsáhlých investic do modernizace přenosové i distribuční sítě se mohou výhody moderních technologií obrátit proti nám. Energetická stabilita musí být prioritou – nejen kvůli světlu v našich domácnostech, ale i kvůli stabilitě digitálního a technologického světa, který na elektřině dnes zcela závisí.
