Husák chtěl prý Slovensko připojit k Sovětskému svazu

Dokumentární prameny uvádějí, že v červenci 1944, krátce před vypuknutím Slovenského národního povstání, poslal Husák do Moskvy dopis, v němž údajně navrhl, že pokud by se hlasovalo, většina Slováků by prý podpořila připojení k SSSR.

Stejné stanovisko měl podle historických pramenů krátce deklarovat i v tiskovém prohlášení v období povstání. Tyto události vedou některé historiky a komentátory k závěru, že myšlenka „sovětského Slovenska“ tehdy skutečně existovala — byť spíše jako politická nabídka než realistický plán.

Je ale důležité dodat, že už několik měsíců po válce se Husák – spolu s dalšími komunistickými vedeními – podřídil obnovenému Československu jako státu a po válce hájil integritu republiky.

Proč se o tom mluví

Důvody, proč odvaha připustit možnost připojení Slovenska ke SSSR vznikla, patřily do širšího kontextu: někteří komunisté viděli v Sovětském svazu jistotu a složité konstelace válkou rozvrácené Evropy, jiní to považovali za prostředek tlaku při vyjednávání o postválečné podobě Československa.

Taková myšlenka však narazila na realitu: po válce převládla snaha o obnovení republiky a federace. Husák sám se v roce 1945 stavěl kriticky k možnosti slovenské samostatnosti mimo Česko‑Slovensko a podporoval myšlenku federace.

Navíc v 50. letech prošel Husák drastickými perzekucemi a politickými represemi — kvůli obviněním z „buržoazního nacionalismu“. To je další argument proti tomu, že by kdy měl reálnou možnost prosadit Slovensko v SSSR.

Historické „ale“ a proč jde o spekulaci

Dnes historici upozorňují, že o dopise z roku 1944 existují kopie, ale jejich autentičnost byla dlouho problematická — nejprve se bránilo jejich zveřejnění, údajně kvůli politické atmosféře slovensko‑českého soužití. Až v exilu, o dekády později, je historik Vilém Prečan publikoval v plném znění.

Ani v ničem, co by mohla někdo považovat za vážný plán změny státního zřízení, se po válce nenašly stopy — ani v interních dokumentech KSČ, ani v jednáních sovětské moci s Československem. Ve chvíli, kdy se méně než rok po válce znovu utvářel poválečný stát, byl koncept sovětského Slovenska opuštěn.

Z toho vyplývá, že dokumentované snahy o připojení existovaly, ale nikdy nepřešly do fáze reálného prosazení. A že dlouhodobá politika Husáka i KSČ směřovala k jednotnému Československu pod sovětským vlivem, nikoliv k rozštěpení a státnímu spojení se SSSR.

Co zůstává faktem — a co už spadá do legend

Připomínat, že se Gustáv Husák na začátku 40. let pokusil ukázat Sovětskému svazu perspektivu „Sovětského Slovenska“, je historicky oprávněné. Existují dokumenty — dopisy a projevy — které tento krok osvědčují.

S tvrzením, že opravdu chtěl celé Slovensko připojit k SSSR — nikoli jako politický bluff — si ale není jistý žádný seriózní historik. Argumenty proti: absence dalších kroků, zásadní odklon politiky po válce a zaujetí za federativní Československo.

Téma tak zůstává směsí faktů, historických možností a poválečných rozhodnutí. Připomněla by nám nabídka z roku 1944 stále „co mohlo být“, pokud by tehdejší evropská a světová politika jinak dopadla. Ale realita si vybrala svoji cestu.

Zdroje: