Hlavní obsah
Cestování

Italové se vztekají: Češi prý v Itálii ignorují „Rosso fresco“ a způsobují chaos na křižovatkách

Foto: Pixabay

Semafory

Znáte „Rosso fresco“? Ne? Tak to můžete mít při jízdě autem například po italské Neapoli velké problémy. Alespoň já je měl. Na tuhle neapolskou zvyklost jsem totiž nebyl schopen si zvyknout.

Článek

Vidět Neapol a zemřít. Toto rčení pochází pravděpodobně ještě z dob, kdy námořníci přiváželi ze svých cest do italské Neapole kromě vzácného zboží také syfilis. A protože se v té době nedala tato choroba ještě léčit, často po návratu z cest umírali. Tedy viděli Neapol a zemřeli. Jiná teorie ale říká, že rčení pochází z 18. století, kdy se Neapol řadila k největším městům Evropy a představovala tak významné centrum kultury, historie a obchodu. Panovalo proto přesvědčení, že po návštěvě Neapole se můžete v klidu odebrat na věčný spánek, neboť nic krásnějšího na světě už neuvidíte.

Poprvé v Neapoli

Každopádně dnes neplatí ani jedno. Alespoň podle mě ne. Syfilis už dávno není tak vážnou hrozbou a Neapol se mi tedy rozhodně nejeví jako nejkrásnější město na světě. Přesto mě tam nedávno pracovní povinnosti zavedly. Do Itálie jezdím poměrně často, ale v Neapoli jsem byl poprvé.

Nutná odvaha a znalost místopisu

Na letišti jsem si půjčil auto, krásnou červenou Alfu Romeo Giulietta, a vyrazil do hotelu v centru. Centro storico je opravdu krásné, nicméně dopravit se tam autem chce nejen znalosti místopisu, ale také kus odvahy. A možná i „Cuore sportivo“, tedy „sportovní srdce“, což je ostatně slogan právě automobilky Alfa Romeo.

Jeď a nezdržuj, cizinče!

Cesta v odpolední špičce ubíhala pomalu a pochopitelně také klasicky po italsku. Všichni troubí, cpou se z vedlejších ulic, gestikulují. Tři pruhy namalované na silnici znamenají pět kolon aut. A na jedné křižovatce to přišlo. Setkání s místní zvyklostí, které se v Neapoli říká „Rosso fresco“. A pro Pražana, který se doma bojí projet křižovatku i na oranžovou, to bylo setkání opravdu tvrdé. O co šlo?

Rosso fresco jako mantra

Přijíždím ke křižovatce, kde na semaforu svítí zelená. Jenže než jsem dojel k semaforům, padla červená. Auto přede mnou ještě projelo. Ano, na červenou, já jsem ale zastavil. V tu chvíli na mě začala auta za mnou troubit a jejich řidiči divoce gestikulovat. Proč? Protože jsem neznal místní zvyklost, které se prý říká „Rosso fresco“, tedy „čerstvá červená“.

Je to o nervy

Kolegové v práci mi následně se smíchem vysvětlili, že to je místní specialita. Prostě padne na semaforu červená, ale prý ještě dobrých 15 sekund jde o tzv. „čerstvou“ červenou, kdy se křižovatkou ještě běžně projíždí. No, tak na tohle opravdu nemám nervy. Příště se raději nechám z letiště odvézt nebo si zavolám taxi. Speciálně obyvatelé Neapole prý řidiče, neznalé této zvyklosti, nesnášejí. Podle nich, kdyby tedy všichni zastavili na červenou jako já, pojedou domů z práce dvojnásobnou dobu. A náš dopravní chaos v Praze? Tak ten prý vnímají jako neskutečně uspořádaný systém. Inu, jiný kraj, jiný mrav.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz