Článek
Tak jsem si to vyzkoušel. Používat elektromobil v zimním počasí, kdy se venkovní teploty pohybovaly mezi minus sedmi a nulou stupňů Celsia. Soused odjel na Vánoce do teplejších krajin a nabídl mi, abych si během jeho nepřítomnosti jeho elektromobil vyzkoušel v běžném provozu. Bral jsem to jako dobrou příležitost ověřit si v praxi to, o čem se často píše a diskutuje. Po třech dnech jsem ale auto zaparkoval zpátky do jeho garáže a zbytek svátků odjezdil svou naftovou Octavií. Důvody byly poměrně prosté.
Spotřeba elektromobilu se podle palubního počítače ustálila na hodnotě 26,9 kWh na 100 kilometrů. To vše při jízdách výhradně po Praze, bez dálnic, bez vysokých rychlostí, bez výrazného zatížení. Jistě, elektromobil v zimě netrpí jen samotným chladem, ale také nutností topit v kabině, vyhřívat sedačky, volant a v neposlední řadě temperovat samotnou baterii. Všechny tyto systémy spotřebovávají energii, která v létě buď není potřeba vůbec, nebo jen minimálně.
Není těžké si představit, že při dálniční jízdě, například při cestě za rodinou do Plzně a při dodržování rychlostního limitu 130 km/h, by spotřeba vzrostla ještě výrazněji. Tím by se nejen zkrátil dojezd, ale zároveň by se zvýšila závislost na veřejné dobíjecí infrastruktuře. A právě zde se zimní realita elektromobilu začíná komplikovat.
Můj soused má tu výhodu, že může dobíjet doma. Večer zaparkuje, připojí kabel a ráno má auto opět plně připravené. Pro něj to znamená minimum starostí a relativní komfort. Jenže ne každý takovou možnost má. Řada lidí parkuje na ulici nebo v domech bez vlastního nabíjecího místa. Pro ně se elektromobil v zimě stává logistickým úkolem, nikoli pohodlným dopravním prostředkem.
Ano, dobíjecí stanice existují. Najdeme je na dálnicích, u nákupních center i ve městech. Stačí si ale zkusit naplánovat cestu mimo hlavní tahy. Třeba mezi Plzní a Vimperkem. Tam jezdím často. Počet stanic na trase není velký a jejich dobíjecí výkon je často nízký. V zimě, kdy je baterie studená a nabíjí se pomaleji, to znamená delší zastávky a nutnost pečlivého plánování. To je něco, na co řidiči spalovacích aut nejsou zvyklí.
Zima je pro elektromobily náročným obdobím. Neznamená to, že jsou nepoužitelné nebo že nemají své místo. Pro krátké každodenní jízdy, ideálně s možností domácího nabíjení, mohou fungovat dobře i v chladném počasí. Je ale potřeba přiznat, že univerzálním řešením pro všechny a za všech podmínek zatím nejsou. A tvářit se, že zimní provoz elektromobil nijak neomezuje, není realistické. Nejde o ideologii ani o odpor k technologiím, ale o zkušenost z běžného provozu, kterou je dobré brát vážně. Já proto ještě pár let zůstanu u své naftové oktávky.
