Článek
Můj kamarád nikdy nepatřil mezi automobilové nadšence. Je to spíš typ, který bere auto jako prostředek k přesunu z bodu A do bodu B. Hlavně aby se v něm dobře sedělo, mělo tichý interiér a vešel se mu do kufru golfový bag. Už několik let jezdí s benzínovým BMW řady 5 a všechno fungovalo, jak mělo. Jenže leasing se blížil ke konci, a tak mu dealer nabídl, že si může na pár dní půjčit auto s elektrickým pohonem.
Když jsme se potkali na našem obvyklém pivu, byl zpočátku nadšený. Popisoval, jak je auto neskutečně tiché, jak zrychluje bez prodlevy a jak se cítí, jako by pilotoval raketoplán. Jenže to nadšení mu vydrželo asi tři dny. „Na papíře píšou, že to ujede 470 kilometrů,“ povídá mi, „ale já jsem sotva udělal 210. A to jsem nejel žádnou rallye.“
Chvíli jsme na to koukali oba s nepochopením. Vždyť to přece není malý rozdíl. „Proč to dělají?“ ptal se mě. „Proč píšou čísla, která platí jen v laboratorním testu, když realita je úplně jinde?“ Měl pravdu – jeho zkušenost nebyla ojedinělá. Jezdil jsem s několika elektromobily a ten rozdíl mezi udávaným a reálným dojezdem bývá často desítky procent. Ale tak to bývá i u aut se spalovacím motorem. Spotřeba také bývá mnohdy vyšší, než je ta udávaná.
Cestou domů jsem si sedl do sdíleného taxíku, shodou okolností elektrického. A tak jsem se zeptal řidiče, jak je na tom on. Usmál se a povídá: „Nikdy jsem se nedostal ani na sedmdesát procent toho, co slibují. Ale už jsem si zvykl. Prostě to beru s rezervou.“
Ten večer jsem nad tím přemýšlel. Automobilky se předhánějí, kdo slíbí větší dojezd, ale možná si neuvědomují, že tím ztrácejí důvěru. Člověk, který elektromobil nikdy neměl, čte v brožuře číslo 570 km a bere ho jako fakt. Když pak zjistí, že v reálu ujede sotva polovinu, může se cítit zmateně.
Nemám nic proti elektromobilům. Naopak – jejich zrychlení, ticho a stabilita jsou návykové. Ale začínám rozumět lidem, kteří tvrdí, že dokud bude rozdíl mezi papírovým a skutečným dojezdem tak propastný, zůstanou radši u benzínu. Možná právě proto se elektromobily pořád prodávají pomaleji, než si automobilky přejí. Protože důvěra se buduje činy, ne tabulkami.
