Článek
Celý život jezdím auty se spalovacím motorem. Začal jsem u benzínových, ale už takových 15 let nedám dopustit na naftové motory. Nízká spotřeba a vysoký točivý moment jsou pro mě klíčové parametry. Ročně najezdím přibližně 30 tisíc kilometrů, z toho 70 procent po dálnici, takže šestiválcový naftový třílitr, který mám ve své pět let staré A6 je pro mě nepřekonatelný a neměnil bych. Leda za novější model, jenže aktuální audiny už o šestiválec přišly. Škoda.
Nízká spotřeba a vysoký točivý moment jsou ale silným argumentem i pro elektromobily. Nic pro mě, ale napadlo mě, že bych nějaký pěkný elektromobil mohl koupit manželce. Denně najezdí maximálně 30 kilometrů, většinou spíše 20, takže dobíjení by mělo stačit jednou týdně. Bydlíme v Praze bez možnosti dobíjení, ale jednou týdně zajet k dobíjecí stanic, kterou máme navíc přibližně 300 metrů od domu, by neměl být žádný problém. Jenže jaké auto vybrat?
Měl jsem rozpočet 500 tisíc s DPH, takže bylo jasné, že to bude ojetina. Nabízela se pochopitelně Tesla, jenže ta se v této ceně dá sehnat s nájezdem kolem 150 tisíc kilometrů a stavem trakční baterie kolem 85 %. Chtěl jsem nižší nájezd a lepší SoH, takže jsem nakonec skončil u BMW i3 s nájezdem 51 tisíc kilometrů a 96% kapacitou trakční baterie. Udávaný dojezd cca 250 kilometrů na týdenní manželčino popojíždění byl dostačující, takže do týdne bylo auto před domem. Jenže nákup to nebyl zrovna moc chytrý.
Manželka jezdí buď sama, nebo se čtyřletým synem. A právě cesta s dítětem jsou problematické. Zadní dveře se otevírají proti směru jízdy, navíc je pze otevřít je ve chvíli, kdy jsou otevřeny ty přední, takže třeba vystupování na parkovišti nákupního centra je takový malý hlavolam, kdy mě manželka v duchu prý vždycky proklíná. Ani interiér není moc praktický. Je líbivý, ale až při používání se zjistí, že méně by někdy bylo více.
Další věc je dojezd. Teď v zimě se o udávaném dojezdu 250 kilometrů nedá mluvit ani náhodou. Reálně to je tak polovina. Na týden to sice stačí, ale čekal jsme víc. Netušil jsem, že je u tohoto modelu zimní provoz tak energeticky náročný. Tady by se rozhodně hodilo rychlejší dobíjení.
A když zmiňuji zimu, musím zmínit zimní pneumatiky. U tohoto BMW jsou speciální úzké gumy. Jedna za 4 tisíce korun. Dají se sehnat i levnější šunty, ale to bych neriskoval. Takže přezutí na zimní mě přišlo na 18 tisíc. I s prací, pochopitelně. To je víc, než za kolik jsem pořizoval gumy na moji A6. A s pneumatikami souvis i komfort jízdy, že by byla i3 nějak extra komfortní, hlavně na pražských ulicích, to tedy vážně není. Není den, aby mi manželka sarkasticky nepoděkovala za cvakající zuby. Ach jo…
Suma sumárum musím vyhodnotit nákup elektromobilu jako neuvážený. Dokonce to považuji za vyhozené peníze. Ono totiž to nabíjení u veřejných stojanů, platíme většinou kolem 10 korun. Střídáme provozovatele podle toho, kde zrovna jsme. Jinak máme smlouvu na 5,90 Kč/kWh.
Podle mě nejsou elektroauta špatnou volbou, ale při jejich nákupu se musí přemýšlet ještě mnohem více než při nákupu klasického spalováku. Inu co, chybami se člověk učí. Tohle prodám a koupím ji nějakého benzínového „Korejce“ a bude klid.
