Článek
Mistrovství světa v ledním hokeji je opět v plném proudu, tentokrát v Dánsku, a čeští fanoušci tradičně žijí každým zápasem. Úvodní duel proti houževnatému Švýcarsku však skončil až v prodloužení, kdy vítězný gól zajistil těsné dva body do tabulky. Ovšem mezi tím stihl David Pastrňák neproměnit trestné střílení, když trefil švýcarského brankáře přímo do hrudi. Přesto o něm druhý den nikdo nepsal kriticky. Proč?
Hvězdy mají imunitu
Odpověď není složitá. Pastrňák je bezesporu největší hvězdou současného českého hokeje. V NHL střílí gól za gólem a v národním týmu se stal symbolem ofenzivní síly. Navíc má za sebou moment, který se nezapomíná . Právě jeho gól v loňském finále mistrovství světa vystřelil Česku zlato. A tak se kolem něj přirozeně vytváří určitý prostor nedotknutelnosti. Selhání, která by jinému hráči vynesla vlnu kritiky, se u něj zlehčují nebo zcela přecházejí.
Mohl dát mužstvu klid, prodloužení nemuselo být
Ano, proti Švýcarsku měl dvě asistence, z nichž ta druhá byla rozhodující. Je nepochybné, že i přes určité herní nepřesnosti měl pozitivní vliv na výsledek. Ale trestné střílení je moment, kdy se očekává klid, přesnost a zkušenost. Pastrňák si kotouč postavil a nijak nápaditou střelu poslal do brankářovy hrudi. Možná to chtěl dát pod horní tyčku, jako to dělá obvykle, ale nepovedlo se. Šlo o unáhlené řešení, navíc v situaci, kdy jsme ten gól opravdu potřebovali. Pastrňák se navíc teprve adaptuje na větší evropské kluziště. Byl vůbec správnou volbou pro tento moment? Asi ne. Šlo spíše o alibistický krok trenérů. Vždyť kdo jiný, než "Pasta"?
Kritika nepřišla
Proč ale žádný z komentátorů či expertů nenaznačil, že Pastrňák mohl zklamat? Odpověď může být nepříjemná – protože si na to jednoduše netroufnou. V českém sportovním prostředí panuje často tendence chránit ikonické postavy, dokud se samy nezdiskreditují. Týká se to nejen hokeje, ale i fotbalu, biatlonu nebo tenisu. Hvězdy mají v očích médií jakousi symbolickou imunitu, dokud jejich kredit zcela nevyčerpá opakovaný neúspěch. Tady je ale objektivně nutno přiznat, že David Pastrňák sám sebe za provedení nájezdu zkritizoval.
Hokej je týmová hra
Jenže hokej je kolektivní hra. Pokud má český tým uspět, nestačí spoléhat na jediného hráče, jakkoli výjimečného. Právě proto by měla být i kritika rozložena férově. Chyboval-li Pastrňák, mělo by to zaznít stejně, jako kdyby selhal kdokoliv jiný z týmu. Zvlášť v zápasech, kde rozhodují detaily a psychologická pohoda.
Odstup a profesionalita
Zatímco fanoušci zůstávají nadšení z jeho přítomnosti na ledě, novináři by si měli zachovat odstup a profesionální kritické myšlení. Pastrňák je špičkový hráč, ale není nedotknutelný. Ani on totiž nemůže nést celý tým sám. A čím dříve si to český hokej uvědomí, tím lépe.
