Článek
Automobilka Škoda se už léta pyšní svými tzv. „simply clever“ řešeními. Deštník ve dveřích, škrabka na led na vnitřní straně pátých dveří s měřítkem pro kontrolní měření hloubky dezénu pneumatik nebo například integrovaný trychtýř v uzávěru nádržky ostřikovačů čelního skla. To vše je skutečně jednoduché i chytré a uživatelé nových Škodovek taková řešení jistě oceňují. Ovšem ne všechno je v nových Škodovkách „simple“ a už vůbec ne „clever“. Některá řešení mohou dokonce vypadat jako hodně špatný vtip. Tím spíše u auta, které stojí přes milion korun.
Luxus za 1,2 milionu není bez chyb
Dostal jsem v práci nové služební auto, Škodu Superb. Mají mě rádi, pracuji dobře, vydělávám firmě peníze, takže jsem dostal nejluxusnější výbavu Laurin&Klement. Auto je zvenku docela hezké, i když ne každý přijde novému designu na chuť. Mně nijak nevadí, ale ani neuchvacuje. Prostě klasické firemní auto. Jenže v interiéru jsem zažil doslova šok. Tohle že je auto za cenu 1,2 milionu korun?
Hranatý displej s elipsovitou kapličkou je opravdu ošklivý
Designérům a konstruktérům asi zbyly přístrojové desky z minulé generace, kde byly ukazatele přístrojů ukryty v elipsovité kapličce. Jenže nový Superb má místo kulatých ukazatelů obdélníkový displej. Designéři proto přistoupili k dalšímu „simply clever“ řešení a pokusili se obdélník nacpat do elipsy. Jak to dopadlo je vidět na fotografii. Za mě naprostý amatérismus a degradace jinak povedeného interiéru na úroveň nějakých čínských napodobenin. Hnus, velebnosti. Svoje peníze bych za tohle nikdy neutratil.
Fleet to snese, fajnšmekr se bude ošívat
Takový přístup ke klientům nastavuje, alespoň podle mě, poměrně jasné zrcadlo celé automobilové branži a jejímu přístupu ke klientům. Na jedné straně automobilky lákají kupující na inovace a pokročilou technologii, která má zvýšit pohodlí i bezpečnost. Na straně druhé se v honbě za nižšími náklady a rychlejší produkcí zřejmě zapomíná na detail a kvalitu provedení. Výsledkem takového přístupu tak může být interiér, který na papíře možná splňuje požadavky na luxusní segment, ale ve skutečnosti zklame i v tak základních prvcích, jako je kvalita designu přístrojové desky nebo celkové zpracování interiéru. Ve flotile firemních aut to asi bude málokdo řešit, soukromý uživatel ale bude vybírat i podle takových detailů.
Quo vadis, automobilový průmysle?
Pokud se takové přešlapy budou v autech objevovat i nadále, mohlo by to vést k zásadním změnám ve vnímání automobilového trhu. Začnou se zákazníci přesouvat k menším výrobcům s individuálním přístupem, nebo bude trh čelit odlivu důvěry? Jak bude za deset let celý automobilový trh vypadat? Unifikovaná auta s elektromotorem a cenovkami, které nákup takového auta většině lidem neumožní? Otázkou zůstává, kam se celý automobilový průmysl posune, pokud bude tento trend pokračovat – a zda se nakonec nestane obětí svého vlastního marketingu a standardizace.
