Článek
Každý rok, jakmile se začne ochlazovat a mlhy se zvednou nad ranními poli, vím, že je to tady zase. Období mlhovkářů. Lidé, kteří si zapnou světla do mlhy – a pak na ně zjevně do jara zapomenou. Je to fenomén, který mě jako řidiče dokáže spolehlivě vytočit. Ne proto, že by mi světla vadila sama o sobě, ale proto, že oslňují, matou a hlavně dokazují, že část řidičů vůbec neví, kdy a proč se mlhovky používají.
Ráno vyrážím z Prahy. Po dálnici D1 se válejí cáry mlhy, tak zapínám mlhovky, jak se sluší a patří. Ale sotva přejedu Jesenici a viditelnost se zlepší, světla vypínám. Jenže spousta lidí to neudělá. Do Prahy tak dorazí konvoj aut s rozsvícenými červenými zadními mlhovkami, které řežou do očí jako laser. A pokračují s nimi klidně až na Václavák. Vidět to zrcátku je utrpení.
Zákon to přitom říká jasně: mlhovky se smí použít pouze za mlhy, hustého deště nebo sněžení. Zadní červená světla jsou povinná, přední jen volitelná – ale vždycky jen tehdy, když viditelnost opravdu nestojí za nic. Ne tehdy, když je prostě jen tma nebo lehká inverze. Pokuta může být až 2500 korun, ale kolik lidí ji skutečně dostane? Upřímně, neviděl jsem policistu, který by mlhovkáře někdy řešil.
Přitom je to nejen přestupek, ale i bezohlednost. Zadní mlhovky dokážou ve tmě a za sucha neuvěřitelně oslňovat. Řidič za vámi nevidí správně vzdálenost, špatně odhaduje brzdnou dráhu a celkově ho to dráždí a unavuje. Místo klidné jízdy se tak všichni trápíme v rudém oparu, který s mlhou nemá nic společného.
Někdy mám pocit, že se z mlhovky stal jakýsi symbol „zkušeného“ řidiče. Někteří si ji zapínají i v noci, „aby je bylo lépe vidět“. Jenže tím paradoxně dělají pravý opak – oslňují a znepřehledňují situaci.
Když se o tom bavím s kamarády, všichni říkají totéž: „Jo, já to taky nechápu. Ale stejně s tím nic neuděláš.“ Jenže ono by stačilo málo. Naučit se, kdy mlhovky použít a kdy ne. K tomu stačí zdravý selský rozum. Není to žádná raketová věda. Jestliže sám vidím deset aut před sebou, opravdu není nutné svítit mlhovými světly.
Mlha je nepříjemná, ale pomíjí. Zato bezohlednost na silnici zůstává. Až tedy příště vyjedete z ranní šedi a mlha se rozplyne, vzpomeňte si, že ty červené lampičky vzadu mají sloužit k bezpečí, ne k oslnění všech ostatních. Vypnout mlhovky po průjezdu mlhou není žádná věda – je to jen známka ohleduplnosti. A tu bychom na českých silnicích potřebovali víc než kdy jindy.
