Článek
Moje dcera milovala tanec od chvíle, kdy se poprvé postavila na nohy. Už jako malá se kroutila do rytmu písniček v rádiu, a když jsme jí ve čtyřech letech přihlásili na balet, bylo jasné, že jsme našli její vášeň. S nadšením a pílí trávila hodiny v tělocvičně, a když přišly první soutěže, byli jsme na ni nesmírně pyšní. Jenže pak přišel první neúspěch.
Když prohraješ, nejsi srab
Pamatuji si ten den naprosto přesně. Stála v zákulisí s lesknoucíma se očima a rty pevně sevřenými, aby nezačala plakat. Celé týdny se připravovala na soutěž, ale porota ji neposlala ani do finále. Byla zdrcená. „Já už nikdy nechci tancovat,“ řekla tehdy a já jsem pochopil, že je na mně, abych jí ukázal jiný pohled na věc. Moji rodiče by mi řekli, že jsem srab a k ničemu. To já ale nechtěl.
Nikdy neprohraješ
Sedl jsem si k ní a poprvé jí řekl větu, kterou od té doby opakuji neustále: „Nikdy neprohraješ. Buď vyhraješ, nebo se poučíš.“ Nejprve na mě koukala skepticky, ale postupně jsme si o tom začali povídat. Prohry jsou součástí života. Jsou to chvíle, kdy se učíme, rosteme a stáváme se silnějšími. Pokud se budeme bát neúspěchu, nikdy se neposuneme dál.
Prohra je občas důležitá
Začal jsem se na věc dívat i ze své vlastní zkušenosti. Kolikrát jsem sám neuspěl? Kolikrát mě odmítli v práci, nepovedl se mi projekt nebo jsem něco pokazil? A přesto jsem tady, pořád jdu dál. Nikdo není dokonalý. Ale pokud se nevzdáme, nakonec dosáhneme svého cíle.
Vydržela
Moje dcera se k tanci vrátila. Ne hned, ale postupně si začala znovu věřit. Každá další soutěž byla pro ni výzvou, ne zkouškou toho, zda je dost dobrá. Když se jí podařilo postoupit do finále, nebyla to jen radost z vítězství, ale i důkaz toho, že překonala sama sebe.
Děti musíte povzbuzovat
A přesně to je něco, co bychom měli učit všechny děti. Povzbuzovat je, aby se nebály chybovat. Aby pochopily, že selhání není konec světa, ale začátek něčeho nového. Když je budeme vést tímto způsobem, vyrostou z nich silní a sebevědomí lidé, kteří se nevzdávají při prvním neúspěchu.
Povzbuzujte
Dnes už moje dcera chápe, že každý pád je jen další krok k úspěchu. A já jsem hrdý, že ji mohu učit něco, co jsem se sám musel naučit až v dospělosti. Takže pokud máte doma malého tanečníka, fotbalistu, umělce nebo vědátora – připomínejte jim tuhle jednoduchou větu. Nikdy neprohraješ. Buď vyhraješ, nebo se poučíš.
