Článek
Občas napíši nějaký článek na téma elektromobility. Někdy to je vlastní zkušenost, jindy třeba názor kamaráda. S vozy na elektrický pohon jezdím poměrně často. Vedení firmy, kde pracuji, je totiž nabízí jako benefit svým zaměstnancům na víkend, případně na delší dobu. S tímhle benefitem přišli majitelé už v roce 2018, kdy do firmy pořídili model Renault Zoe. Mimochodem, pěkné auto, ale opravdu na nic. Jenže to byl rok 2018.
Mám s elektromobily najeto přes 50 tisíc km, přesto je nechci
Během let pak firmou „proběhla“ například Škoda Citigo-e iV, BMW i3, Nissan Leaf, Hyundai Ioniq, Hyundai Kona, Tesla Model 3, Citroen e-C4, Opel Astra, Kia EV6, Mini Cooper SE a další. Všechny si už ani nepamatuji. Aktuálně máme ve firemních garážích domácí Enyaq a Elroq. S elektromobily jsem za celou tu dobu najel cca 50 tisíc kilometrů a troufnu si tak tvrdit, že úplný neználek v této oblasti nejsem. Z pohledu běžného uživatele, nikoliv fanatického obdivovatele, mám celkem jasno.
Na krátké cesty a pro zážitek ano
Všechna auta, snad kromě dřevních dob, kdy jsme měli k dispozici Škodu Citigo-e a Renault Zoe, mě zaujala hned, jakmile jsem se s nimi rozjel. Teď už jsem zvyklý, ale před lety mě ta akcelerace opravdu dostávala do kolen. Třeba takový mrňous, jakým bylo BMW i3, to na světlech „naložilo“ opravdu všem. Jenže tím moje nadšení pro elektromobily skončilo.
Velká auta klidně i za 30 kWh na 100 km
Skončilo vždy ve chvíli, kdy jsem chtěl jet na delší cestu. K autu sice vždy dostáváme dobíjecí kartu, takže si nemusíme nic zařizovat, ale nebaví mě hledat po cestě dobíjecí stanice. Ano, vím, že si je současné auto umí najít samo, ale pro mě to je činnost navíc. Činnost, nad kterou nechci přemýšlet. A přemýšlet nad ní musím, protože dojezd jakékoliv elektromobilu rodinným potřebám nestačí. Prostě nelze vzít auto na víkend a vyrazit třeba z Prahy na cestu do Českého Krumlova, Hlubokou a Třeboň bez toho, že bych musel dobíjet. V komentářích se to vždy hemží rekordmany, kteří jezdí za 15, někdo dokonce za 12 kWh/km. Ano, Citigo-e iV se k těmto hodnotám blížilo. Už jste ale někdo jezdil s BMW iX, Kia EV9 nebo třeba Volkswagenem I.D. Buzz? A fakt za 15 kWh? Ale jděte. Možná z kopce a celou cestu „devadesátkou“. Spotřeba kolem 30 kWh není u těchto aut při normální jízdě ničím výjimečným.
Jel jsi rychle a měl jsi nevhodné auto
Především velká rodinná auta typu Kia EV9, Škoda Enyaq nebo třeba BMW iX, která jsou předurčena primárně na delší cesty, vás každých cca 300 kilometrů budou nutit najít dobíjecí stanici a dobíjet. Některé i dříve. Ovšem vždy, když takovou zkušenost napíši, strhne se lavina negativních komentářů majitelů (možná) elektromobilů, kteří mají potřebu všem, kdo komentáře čtou, že to není pravda. Nebo, že jsem jel rychle, vybral si na konkrétní účel špatné auto, nenačetl si profil trati, nenašel tu správnou dobíjecí stanici, atd, atd…
Elektromobil není pro každého
Možná mají pravdu. Rozhodně tedy ti, kteří si elektromobil nekupují kvůli tomu, aby je bez nějaké extra další činnosti a přemýšlení dopravil z bodu A do bodu B, ale kvůli tomu, aby na cestách zažívali různá dobrodružství. Ona taková hra na „dojedu/nedojedu“ má určitě něco do sebe. Ovšem s definicí pohodlného rodinného cestování, tedy tak, jak ji chápu já, má pramálo společného. Takže za mě jsou elektromobily fajn auta, ale pouze pro toho, kdo je má jako určitou zajímavost, nebo chce takovým autem vyjádřit svůj světonázor, ať už je jakýkoliv. Pro rodinu Novákových, která si může dovolit do rodiny jediné auto, to fakt zatím ještě není. A je zbytečné si lhát do kapsy…
