Článek
V mnoha nákupních centrech najdete „růžová místa“ – širší, blízko vchodu – a často je obsazují lidé, kteří v autě žádné dítě nemají. Motivace je jasná: pohodlí, rychlé vyřešení nákupu, žádná starost s parkováním. Ale časté výmluvy jsou frustrující: „Starej se o sebe“, „Jsi snad policajt?“, „Jsem tu jen na pět minut“. Někdy si takoví řidiči na zadní sedadlo položí plyšového medvídka nebo dudlík a považují se za oprávněné uživatele těchto míst.
Takovou situaci jsem v neděli viděl v pražském nákupním centru Europark. Sotva se pohybující řidička, která by měla spíše zaparkovat na místě určeného pro invalidy, si svůj Renault zaparkovala na místech pro řidiče s dětmi, V autě však žádné dítě neměla. Zato měla poměrně slušnou zásobu nehezkých invektiv, kterými častovala řidiče, který ji upozornil na to, že stojí na nesprávném místě, kdybyste se, paní řidičko zlatého Renaultu poznala, hanba Vám. Kolem byly desítky volných parkovacích míst, ale vy jste musela zablokovat jedno z mála parkovacích míst, kde maminky mohou bezpečně vyndat dítě ze sedačky a posadit ho do kočárku. Analogicky je to stejná situace, jako kdyby si nějaký řidič zaparkoval svoje auto deset centimetrů vedle toho vašeho, a vy jste tak nemohla otevřít dveře.
Situace není ojedinělá. Takoví řidiči často argumentují: „Jsem tu jen na pět minut,“ „Starej se o sebe,“ nebo „Není tu značka, tak parkuju, kde chci.“ Někdy přidají i agresivní tón: „Jsi snad policajt, nebo co?“ V jejich očích je vše, co nevyhovuje jejich pohodlí, rušivý element. Plyšák na sedadle má fungovat jako vizuální zástěrka jejich pohodlného ega – symbolická legitimace k porušování pravidel.
Pro rodiče s malými dětmi jde o zásadní problém. Taková místa nejsou designována jen pro komfort, ale i pro bezpečnost. Kočárek, batole nebo dvojčata potřebují prostor, a když ho někdo zabere bez důvodu, ohrožuje nejen jejich pohodlí, ale i fyzickou bezpečnost.
Ironií je, že většina těchto hulvátů je ochotná diskutovat jen minimálně a argumenty „pro dítě“ je nezajímají. Jejich chování je symbolem sobeckosti – upřednostňují vlastní pohodlí před elementární slušností a ohleduplností. Plyšák a dudlík nestačí. Nejde o trik, nejde o kódové znamení, jde o respekt.
Situace z nákupního centra je jen jedním z mnoha příkladů, jak se společenská pravidla lámou na rutinní úrovni. Přesto, že jde o „malou“ věc, pro lidi s dětmi má zásadní význam. A tak příště, když budete stát u růžového parkovacího místa a nebudete mít dítě, zamyslete se: plyšový medvídek to za vás nevyřeší.
Správné chování a respekt k ostatním jsou to, co dělá z města místo k životu. Hulváti si mohou myslet, že jsou mistři parkování, ale realita je prostá – slušnost se nemá nahrazovat plyšákem.
