Policejní auta za socialismu byla k smíchu, přesto budila hrůzu

Před rokem 1989 bylo československé policejní vozidlo neodmyslitelnou součástí ulic, ať už šlo o běžnou hlídkovou činnost, nebo pronásledování zločinců. Přestože by se mohlo zdát, že policejní složky disponovaly špičkovou technikou, realita byla poněkud odlišná. Alespoň u běžných policejních složek. Policisté tak museli často pracovat s vozidly, která měla svá nejlepší léta dávno za sebou a jejichž technický stav byl mnohdy žalostný.

Jedním z nejčastějších vozidel ve službách československé policie byla Škoda 120. Toto vozidlo, známé také pod přezdívkou „embéčko“, bylo sice masově vyráběné a relativně spolehlivé, ale jeho výkonová charakteristika nebyla pro policejní práci ideální. S motorem o výkonu kolem 36 kW (50 koní) se Škoda 120 potýkala s omezenou akcelerací a při pronásledování rychlejších vozidel měla policie značné potíže držet krok. Navíc, kvůli zastaralé konstrukci a karburátorovému systému, byla spotřeba paliva neúměrně vysoká, což se projevovalo nejen na provozních nákladech, ale i na omezeném dojezdu.

Dalším vozidlem, které bylo hojně využíváno, byla Lada. Tato sovětská značka, ať už v podobě modelů VAZ 2101 nebo VAZ 2103, nabízela o něco lepší jízdní vlastnosti než Škoda, a to především díky silnějším motorům a robustnější konstrukci. Přesto však nebyla Lada bez chyb. Její technický stav se rychle zhoršoval, zejména kvůli nedostatečné údržbě a častému používání v náročných podmínkách. Rovněž spotřeba paliva u těchto vozidel byla vysoká. Přesto to byly vozy, které určitou dynamiku nabízely

Na sklonku socialismu se do služeb policie dostala i Škoda Favorit, první moderní hatchback československé výroby. Tento model přinesl zlepšení ve výkonnosti i spotřebě paliva, což bylo částečně zásluhou lepší aerodynamiky a modernějších technologií. Favorit měl být symbolem technologického pokroku, ale jeho nasazení do služby přišlo až v pozdější fázi komunistického režimu, a tak neměl šanci plně rozvinout svůj potenciál. I tak byl ale v policejních službách poměrně dlouho.

Když se řekne „policejní auto“ z doby socialismu, mnohým se vybaví ikonické modré majáky, přezdívané „bubliny“, umístěné na střechách vozidel. Tyto výstražné majáky byly poháněny elektromotorkem a svítily v charakteristické modré barvě, která měla upozornit ostatní účastníky provozu na přítomnost policejního vozu. Jejich viditelnost však nebyla vždy ideální, zejména za denního světla nebo v hustém provozu. Navíc se občas stávalo, že motor majáku se zadřel, což znamenalo, že policisté museli spoléhat na houkačky, které také nebyly vždy spolehlivé.

Českoslovenští policisté před rokem 1989 pracovali ve velmi náročných podmínkách, kdy technika, kterou měli k dispozici, často nesplňovala ani základní požadavky na výkon a spolehlivost. Přesto se snažili plnit své úkoly co nejlépe, a to i za cenu vlastního komfortu a bezpečnosti. Auta jako Škoda 120, Lada nebo Škoda Favorit byla symbolem doby, která přinesla mnoho výzev, a dnes nám připomínají, jak těžké bylo udržet veřejný pořádek s omezenými prostředky a zastaralou technologií.

Zdroj: Václav Neuber, bývalý příslušník VB, dnes majitel původního vozu Lada 1300, který jezdil ve službách tehdejší VB