Článek
V Česku došlo letos k výraznému nárůstu registrací nových bateriových elektromobilů (BEV): jen od ledna do července 2025 bylo registrováno 7 980 nových BEV, což meziročně představuje nárůst o zhruba 60 %. (fDrive.cz) Podíl elektromobilů na nových registracích osobních vozidel tak nyní činí přibližně 5,6 %. Zatímco v průměru EU se podíl elektromobilů pohybuje kolem 15,4–15,6 %, Česko zůstává značně pozadu.
Přesto automobilky představují na českém trhu jeden elektrický model za druhým. Jenže například takové Volvo ES90 to na trhu nebude mít rozhodně jednoduché. A to nejen na tom českém. Je to sedan – což je v Evropě už několik let prakticky vyhynulý druh – a navíc elektromobil. Kombinace, která se dá označit za dvojitý hendikep. Přesto automobilka vystrojila tomuto vozu v Praze velkolepou párty.
V industriálních prostorách bývalé Pragovky nechybělo nic: světla, projekce, pódiová prezentace, slavnostní proslovy zástupců nejvyššího managementu. Bylo to profesionálně připravené, dotažené do detailu. Jenže někde v pozadí visela otázka: proč tolik okázalosti pro auto, které má na českém trhu spíše mizivou šanci uspět?
Ve startupové komunitě se říká fake it till you make it. Dělej, že všechno je velkolepé, dokud se ti to opravdu nepodaří. Jenže co funguje u mladých technologických firem, u elektrických sedanů zdaleka neplatí. Tady nejde o aplikaci, kterou si stáhne milion uživatelů. Tady jde o automobil s cenovkou oscilující kolem dvou milionů korun. V zemi, kde průměrná hrubá mzda nedosahuje ani padesáti tisíc korun, to prostě není masová záležitost.
Přesto automobilky dál trvají na tom, že právě elektromobilita je ta správná cesta. Každé podobné představení se tak mění v malou ideologickou manifestaci. Světla, hudba a úsměvy mají odvést pozornost od faktu, že zájem zákazníků o elektromobily stagnuje a že infrastruktura neroste tak rychle, jak by bylo potřeba.
Volvo ES90 je v mnoha ohledech typickým příkladem. Na papíře dává smysl – moderní technologie, nulové lokální emise, elegantní linie. Jenže realita je složitější. Superrychlá dobíjecí síť je v Česku stále nedostatečná, ceny energií nepředvídatelné a životnost baterií pořád budí otázky. A co je nejdůležitější: zákazníci jednoduše nemají pocit, že by elektromobil byl lepší alternativou než spalovací vůz.
Automobilky to ale nechtějí slyšet. Proto investují do velkolepých show, které mají přesvědčit svět, že jejich produkt není jen auto, ale příspěvek k záchraně planety. Skutečnost je však taková, že jeden večírek v bývalé Pragovce spálí možná více prostředků, než kolik ES90 v Česku reálně vydělá.
Pointa? Elektromobily samy o sobě svět nezachrání. Jsou jen další položkou v nabídce, kterou automobilky – a jejich marketingová oddělení – povyšují na „mesiášskou“ misi. Ale skutečný zájem zákazníků si nelze za koupit světelnou show. A ani sebelepší prezentace nezmění fakt, že pro většinu lidí zůstane elektrický sedan za dva miliony v současném Česku spíše symbolem odtržení od reality než krokem k udržitelné budoucnosti
