Článek
Když zdolali Třinec 4:1, sice s odřenýma ušima, ale zdolali, říkal jsem, že letos to vyjde. Dva tragické zápasy s Kometou mě sice trochu nalomily, ale když v Sparta v Brně vyhrála a vynutila si sedmý zápas, doma, před vyprodanou O2 arénou, říkal jsem si, že tohle nejde pustit. Byl jsem si dokonce tak jistý, že jsem na vítězství Sparty vsadil 100 tisíc korun. V případě postupu jsem mohl vyhrát skoro 60 tisíc. Lákavé. Neodolal jsem, i když jsem měl. Měl jsem čerpat z výsledků posledních let. Jenže, jak jsem psal - kdy jindy, když ne teď?
Ostudná prohra
To jsem ovšem netušil, co v hale zažiji. Když pominu naprosto otřesně zazpívanou českou hymnu od chlapíka ( s malým „ch“), který si hraje na Freddieho Mercury, dění na ledě způsobovalo srdeční arytmie asi většině diváků. Sparta po druhé třetině prohrávala 0:3 a mně začínalo být jasné, že jsem přišel nejen o iluzi o hokejovém titulu, ale také o vsazených 100 tisíc. A i když třetí třetina byla docela koukatelná, Sparta už nepříznivý výsledek neotočila.
Prokletá sedmá utkání
Opět tedy skončila v sedmém utkání. A jestli jsem dobře počítal, tak už po osmé v řadě. Kometa si opět „natřela“ Spartu na chleba. To jí dává skutečně velké sebevědomí do finálové série s Pardubicemi. Byla to sice vyrovnaná série, ale sedmý zápas se Spartě brutálně nepovedl. K čemu jsou Spartě mistři světa a olympijští vítězové, když nejsou schopni využít dlouhou přesilovku 5 na 3 a vrátit se do zápasu. Kdo takovou přesilovku nevyužije, nezaslouží si vyhrát.
Spartu nezastavíš, zastaví se sama. Každý rok
Příští sezónu už na Spartu chodit nebudu. Roky čekání, roky fandění, poslouchání sloganů typu „Spartu nezastavíš“, ale kde nic tu nic. Jediné, co Sparta umí, je marketing. Plná O2 aréna je skutečně hodně kvalitní výsledek jejich marketingového týmu. Ale prohrát třikrát před takovou návštěvou, to je pro pražské fanoušky skutečně frustrující. Takže Sparta forever, ale já to už balím.
