Článek
Seznámili jsme se prvního května na Letenské pláni. Já venčil psa, ona venčila psa a tak nějak se to sešlo, že jsme se dali do řeči. A protože nikdo z nás v tu chvíli neměl partnera, sedli jsme si u Letenského zámečku na skleničku. A ano, tušíte správně. Hezké počasí, první máj a dva aperoly udělaly svoje. Při loučení jsme se políbili. Sice ne pod třešní, ta tam nekvetla, ale nepohrdli jsme ani kaštanem.
Přesně za rok to přišlo
Uplynul přesně rok a domluvili jsme se, že se sestěhujeme. Můj byt na Letné se ale Lence moc nezamlouval, takže jsem se nastěhoval k ní do Holešovic. Byt měla sice o dva pokoje větší než já, ale tak trochu v zanedbaném stavu. No a protože vím, co se sluší a patří, začal jsem v bytě dělat úpravy. A ne jen tak ledajaké.
Úpravy za milión
Nejdříve jsem upravil zdi v místnostech, někde je nechal obložit sádrokartonem, aby byly krásně rovné, pak přišly na řadu podlahy, kuchyňská linka, vestavěné skříně do předsíně a hlavně koupelna. Třicet let staré obkladačky, vana i umývadlo by se hodily spíše do muzea než do moderního bytu. Celkem jsem za dva roky do bytu Lenky „nasypal“ skoro milión korun.
Zamilovala se do sportovního auta a firemního postupu
No, a jednoho dne se to stalo. Lenka podlehla svodům svého nadřízeného a zamilovala se. Možná ne tak úplně do něj, ale do jeho auta a možnosti v práci povýšit, nicméně to na věci nic neměnilo. Prostě mi řekla, že už ji náš vztah nenaplňuje a ať se odstěhuji. Na dotaz, jak se se mnou vyrovná za úpravy bytu, které jsem u ní provedl, mi řekla, že se mě o nic neprosila, a ať si tu vanu a podlahu klidně odnesu.
Při investici sundejte růžové brýle
Jak to dopadlo, asi tušíte. Samozřejmě, že jsem od ní neměl nic podepsáno. Kdo by si taky od své lásky nechal potvrdit, že zhodnocuje její majetek a že v případě rozchodu se spolu srovnají? Samozřejmě, že mi nic nedala, a samozřejmě, že jsem si vanu ani podlahy neodnesl. Odnesl jsem si jenom ponaučení. Jaké? Že láska je sice hezká věc, ale stojí to dost peněz. Jak jsem ale následně ve svém okolí zjistil, nejsem zdaleka sám a nedopadl jsem ani zdaleka tak moc špatně. I tak vám ale radím – uvažujte s rozumem a bez růžových brýlí. Stojí to z to.
