Článek
Když doma nastala situace, že jsme nutně potřebovali řešit nákup nového, rozuměj ojetého, auta, polilo mě horko. Autům nerozumím. Vůbec. Nepoznám, že hučí dvouhmota, že je špatná automatická převodovka nebo nefunkční filtr pevných částic. Vlastně ani moc nevím, co to dvouhmota je. Do autobazaru jsem tedy vstupoval s hrůzou v očích a s pocitem, že jdu hrát „ruskou ruletu“. Tím spíše, když jsem kupoval auto za necelých 300 tisíc korun. V této kategorii se prý prodává nejvíce aut, takže je tam asi také nejvíce problémů.
Internet versus realita
Auto jsem si vybral na internetu. Vlastně jsem vybral dvě. Obě měla být na pobočce v Praze, tak jsem tam o víkendu s manželkou vyrazil. Četl jsem na internetu hodně různých názorů na to, jak to v autobazaru chodí, ale to co jsem zažil já, bylo úplně někde jinde.
Zapomeňte na fáborky
Tak předně. Vždycky jsem si myslel, že autobazar je štěrkový plácek, nad kterým vlají barevné fáborky a někde v rohu sedí majitel, který čeká na zákazníka jak rybář na sumce. Vlastně jsem jednou takový bazar zažil. Bylo to někdy v devadesátých letech v Argentinské ulici, kde jsem si tehdy kupoval svoje první auto. Jenže to byla jiná doba. Dnes je doba taková, že autobazar vypadá jako prodejna nových aut.
Prostředí jak v showroomu luxusních aut
Parádní showroom, recepční ve firemních úborech, mimochodem plynně mluvící anglicky (slyšel jsem, jak hovořily s nějakým klientem), bistro s kávou a koláčem, pohodlná křesla, zadarmo voda, v patře dokonce nějaký VIP salónek. Tam jsem ale pozván nebyl. Přeci jen, kupoval jsem auto za 289 tisíc, a ne za dva milióny. Ale i tak jsem se cítil naprosto komfortně.
Auto nebylo bez chyb, ale popis souhlasil
A auto? Vůbec jim nevadilo, že jsem si s sebou přivedl chlapíka z firmy, která se zabývá prověřováním aut. Přivedl mě na to rozhovor na YouTube, kde jsem se dozvěděl, co vše hrozí, když bych šel nakupovat sám. Pán z firmy asi po hodině prohlásil, že auto je v pořádku. Napsal mi, co budu muset na autě udělat, s tím jsem ale počítal. Pneumatiky, výměna oleje a filtru a asi i brzdové destičky.
Platit hotově je výhoda
Formality vyřídili asi do 30 minut. Platil jsem hotově, takže nevím, jak dlouho trvá vyřízení financování, to je prý i na dvě hodiny, ale osobní zkušenost s tím nemám. Počítám, že od chvíle, kdy jsem k nim vstoupil, do okamžiku, kdy jsme vyjížděli, uplynuly tak dvě hodiny. To ale skoro hodinu kontroloval pán auto, jestli je v pořádku.
Pohoda, klídek a tabáček
Netuším, jestli jsem měl štěstí, nebo je to standard, ale vzhledem k tomu, že jsme skoro hodinu seděli v showroomu u kávy a měli možnost sledovat, jak to tam celé funguje, myslím, že to je standard. Vše tam bylo na pohodu, vše fungovalo, prodejci a holky na recepci se usmívali, přišlo mi to hrozně fajn.
Fáborky zmizely. Někde…
A proč to celé píši? Nikoliv jako reklamu. Spíše jako doporučení všem, kteří ke koupi ojetého auta přistupují s určitými předsudky a obavami. Možná už je dnešní svět jiný a v bazarech žádná rizika nehrozí. Já se jich ale bál, a to tak, že hodně. Moje osobní zkušenost však byla úplně jiná. I příště bych si sice s sebou vzal člověka, který umí auto zkontrolovat, ale už bych se vůbec nebál ojetinu kupovat. Některé dnešní autobazary už totiž nejsou ty ofáborkované plácky z devadesátek.
