Článek
Francouzské trhy na pražské Kampě nabídly o víkendu poměrně milou možnost, jak si v kulisách romantické Prahy dopřát něco z francouzských dobrot. Ať už to jsou sladké zákusky, sýry, krevety nebo víno. Ostatně, víno je asi tou nejčastější položkou, která se na takových trzích prodává. A zatímco krevety asi klidně zkonzumujeme z umělohmotného tácku, pít víno z papírového kelímku by pravděpodobně nechtěl nikdo. Je proto naprosto v pořádku, že prodejci nalévají víno do skla a chtějí za něj zálohu.
Záloha nebo půjčovna skleniček?
Tak tomu bylo i na zmíněných trzích. Mělo to však svoje „ale“. Skleničku vám trhovci půjčili za stovku, zpátky však vrátili jenom polovinu, tedy padesátikorunu. Nebylo to překvapení, u každého stánku byla informační cedulka. Ovšem zaplacená záloha by v principu měla podle mě sloužit k tomu, aby si prodejce pokryl ztrátu v případě nevrácení nebo rozbití sklenice. Neměla by sloužit k tvorbě zisku.
Budeme si v hospodě půjčovat za poplatek talíře?
Jinými slovy, účtovat si 50 korun za použití sklenice je více než zvláštní. Kdyby to zvláštní nebylo, budeme brzy platit v restauraci za pronájem talířů a příborů. A to by asi nikdo nechtěl. Záloha by se měla vracet v plné výši. Asi se dá pochopit, že prodejce má nějaký náklad spojený s následným mytím sklenic, ale tady by měl fungovat stejný princip jako v restauraci. Prostě všechny náklady spojené s nabídkou vína mají být zahrnuty v ceně.
Vydělávají na víně nebo na půjčování sklenic?
Zálohy na kelímky nebo sklo jsou běžné všude a je to tak podle mě v pořádku. Sklo se může rozbít, umělohmotný kelímek by bez zálohy zase mohl skončit pohozený někde na festivalové louce. Ale vracet pouze polovinu zálohy je hodně „inovativní“ a zavání to tím, že jde o jakousi sekundární monetizaci prodeje vína. Každopádně na důvod jsem se zeptal organizátora akce. Jakmile, pokud tedy vůbec, obdržím odpověď, doplním ji pochopitelně do textu.
Ke zmrzlináři s vlastním kornoutkem?
Možná může někdo namítnout, že si lze přinést vlastní skleničku, ale v principu to je samozřejmě nonsens. Proč bych si ke stánku s vínem nosil vlastní skleničku? To si mám ke stánku s cukrovou vatou přinést vlastní špejli a ke zmrzlináři svůj vlastní kornoutek? Asi by nikomu nevadilo, kdyby sklenka vína stála o deset korun více, protože je potřeba skleničky na místo dopravit, umýt je a zase odvézt. V pořádku. Ale platit „půjčovné“ je opravdu unikátní. Nebo vy jste se s podobným modelem už někde setkali? Napište mi do diskuze.
Edit - Doplňuji vyjádření organizátora trhu:
Děkujeme za váš email.
S ohledem na vyhlášku MČ Praha 1 o regulaci plastů na venkovních akcích jsme museli přistoupit k zajištění omyvatelných vratných nádob na nápoje. Z tohoto důvodu jsme zvolili ty nejvhodnější pro víno, tedy skleničky. Bohužel nedisponujeme vlastními zásobami v takovém množství, ani možností mytí, proto jsme všechny skleničky měli zapůjčené. Zároveň musely být doručeny do našeho skladu, protože přímo na Kampě nebylo možné mít skladové prostory, neboť nám to MČ nepovolila. Denně tak musel náš řidič jet několikrát do skladu a zpátky na Kampu s čistými skleničkami a odvážet špinavé pryč. Přímo na akci pak jen na skleničky byli vyčleněni další 4 pracovníci, kteří je zaváželi na jednotlivé stánky, odváželi prázdné bedny, byli přítomni na stánku u vracení. Navíc předem příprava adekvátního množství 50,- mincí na vracení v hotovosti, která si vyžádala cestu do banky pro výběr a následně do ČNB na výměnu.
Ano, celá tato logistika nás stála nemalé úsilí, čas a také prostředky.
Proto jsme si účtovali tento poplatek za zajištění celého servisu.
Děkujeme za pochopení a přejeme vám krásné léto.
S pozdravem
Markéta Pavlů
Produkce
