Článek
Nedávno jsem v nákupním centru potkal jednu svoji známou. Jako děti jsme spolu hráli tenis, jako teenageři jsme po sobě tak trochu pokukovali, ale nic z toho nebylo. Po vysoké škole si Petra našla partnera a odstěhovala se z Prahy. Teď jsme se po letech potkali, tak jsme si dali kávu a povídali si, jak se máme a co děláme. Kromě klasického vyprávění o dětech a práci přidala Petra i zajímavou historku z venkovského života.
Bazén všechno změnil
Když před deseti lety stavěli, stejně jako dalších 15 rodin, nový rodinný domek kousek od Benátek nad Jizerou, vypadalo to, že si lepší sousedy nemohli vybrat. Všichni si navzájem pomáhali, společně grilovali, když jel jeden na dovolenou, druhý mu zalil zahrádku nebo pohlídal psa. Pak si ale Petra s manželem pořídila na zahradu bazén a vše se jako mávnutím kouzelného proutku změnilo.
Koukal na zadek, hodnotil plavky
Peněz po postavení domu moc nezbývalo, takže si pořídili volně stojící bazén. Tedy takový, který není zapuštěn v zemi, ale do kterého se musí vstupovat pomocí bazénových schůdků. „Kvůli místu na zahradě byly schůdky původně postaveny tak, že když jsem šla do bazénu, musela jsem být otočená zády k sousedovu plotu,“ říká Petra a pokračuje: „Jenže čím dál tím častěji stál u plotu soused. Nejdříve dělal, že třeba zalévá nebo pleje záhon, ale pak začal mít řeči ohledně plavek, atd…,“ popisovala mi nepříjemnou situaci Petra, podle které stál soused u plotu snad pokaždé, když se chystala vykoupat.
Šmíroval divadelním kukátkem
Petra to pochopitelně řekla svému manželovi, který měl se sousedem údajně poměrně vyostřenou rozmluvu. Nakonec ale podle Petry raději přemístili schůdky na druhou stranu bazénu. Tam je sice čerpadlo a filtrace, takže si to vše navzájem trochu překáželo, ale nějak se to tam vešlo a Petra byla spokojená. Alespoň tedy nějaký čas. „Když jsem ale jednou ležela v bazénu na lehátku, tak jsem si všimla, jak na mě soused kouká z okna divadelním kukátkem,“ říká Petra, která od té doby už do bazénu prý nevlezla.
Manžel to vyřešil po „chlapsku“
Když to zjistil Petřin manžel, šel údajně do hospody, kam soused pravidelně chodí, a dal mu pár facek. „No, jenže soused zavolal policii, že ho bolí hlava a teď máme asi malér,“ říká Petra a pokračuje: „Asi jsme měli původně volat policii my, že mě soused šmíruje, ale to by mě ani ve snu nenapadlo udělat. Takové věci si přeci chlapi vyřizují mezi sebou v hospodě. Jenže soused není žádný chlap, jenom sprostý a zbabělý šmírák, tak uvidíme, jak to celé dopadne,“ uzavřela vyprávění Petra a já byl v tu chvíli docela rád, že bydlíme s manželkou v paneláku, kde nás nikdo šmírovat nemůže. I když, kdo ví. Večer budu muset zkontrolovat, kdo bydlí v oknech naproti…
