Článek
Občas přijde dítě ze školy se zdánlivě triviálním domácím úkolem. Ovšem někdy se stane, že i nad matematikou třetí třídy musíme trochu zapřemýšlet. Třeba právě nad příkladem 6 - 1 × 0 + 2 : 2 = ? u takové úlohy totiž nestačí jenom vědět, kolik je 6 – 1. kdepak. Musíte znát i pravidla pořadí, v jakém se jednotlivé výpočty dělají. Jak tedy na tenhle, na první pohled jednoduchý, příklad?
Nejdřív si musíme zapamatovat pravidlo, že násobení a dělení se počítá dřív než sčítání a odčítání. Pořadí operací tohoto konkrétního příkladu je tedy následující:
- násobení a dělení (zleva doprava),
- pak sčítání a odčítání (zleva doprava).
Takže krok za krokem:
1. Vypočítáme násobení:
1 × 0 = 0
Příklad potom vypadá teď takto:
6 - 0 + 2 ÷ 2
2. Vypočítáme dělení:
2 ÷ 2 = 1
Takže nyní máme tuto podobu příkladu:
6 - 0 + 1
3. Teď už jen odčítání a sčítání zleva doprava:
6 - 0 = 6
6 + 1 = 7
Výsledek je tedy 7. Spočítali jste to správně? Ne? Tak šup šup na nějaké doučování. Matematika je jedním ze základních pilířů vzdělání a provází nás celý život – ať už si počítáme v obchodě drobné, měříme ingredience při vaření, nebo si plánujeme rodinný rozpočet. Právě proto je důležité, aby si děti k matematice vybudovaly kladný vztah už od první třídy.
Pokud dítě vnímá počítání jako něco složitého nebo nudného, snadno si k němu vytvoří odpor. Naopak když matematiku zažije jako zábavu, začne si všímat čísel kolem sebe a pochopí, že čísla nejsou jen známky nebo domácí úkoly, ale součást běžného dne.
Rodiče v tomto hrají klíčovou roli. Nemusí být učitelé ani matematici, aby svým dětem pomohli. Stačí si třeba při cestě do školy společně počítat auta, vymýšlet jednoduché slovní úlohy, hrát deskové hry, nebo si navzájem dávat vtipné matematické hádanky. Taková forma učení není jen efektivní, ale i posiluje vztah mezi rodičem a dítětem. Dítě získá jistotu, že počítání zvládne – a právě ta se mu bude hodit nejen ve škole, ale i v životě.
