Článek
Historky o tom, jak pražští taxikáři šidí nebo slovně či fyzicky napadají své zákazníky, slýchám v českém mediálním prostoru už od devadesátých let a dobře vím, že mnohá zahraniční média varují své občany před usednutím do vozu pražské taxislužby. Že si ale taxikáři nedovolují jen na zahraniční turisty, jsem pocítil i já, když mě řidič služby Uber chtěl fyzicky napadnout za to, že jsem nezavřel dveře jeho vozu.
Objednal jsem si odvoz z Vinohradské ulice do Libně. Jedete-li z Vinohrad do Libně, je zřejmé, že pojedete Vinohradskou ulicí směrem dolů, k Muzeu, nikoliv opačným směrem. Řidič však zastavil na opačné straně, tedy směrem nahoru. Začal troubit a pobízel mě, abych přeběhl frekventovanou ulici na druhou stranu. Nakonec jsem ulici přešel a chtěl nastoupit do vozu. Řidič se na mě ale bez pozdravu hrubě obořil, že stojím na špatné straně ulice, že je přeci jasné, že na druhé straně není kde zaparkovat. Zeptal jsem se ho, jestli mě chce napomínat nebo jestli pojedeme. Řidič však na mě hrubě vyštěkl: „Vypadni.“
Po tomto slovním útoku jsem z vozu vystoupil, nezavřel jsem za sebou dveře a pokračoval jsem Vinohradskou ulicí pěšky, abych si objednal jiné taxi. V tu chvíli ke mně však přiběhl řidič vozu s tím, že jsem nezavřel dveře, a začal mi vyhrožovat násilím. Řekl jsem mu, že to není dobrý nápad, a připravil jsem se na možný útok. Roky trénuji kickbox a vím, že mnohdy stačí pouze zaujmout bojový postoj a protivník si svůj útok rozmyslí. Potvrdilo se to i tentokrát. Pan taxikář si takzvaně nadělal do kalhot a s vulgárními nadávkami se zbaběle stáhl zpět do svého auta a rychle ujel. Tentokrát tedy k žádnému fyzickému napadení nedošlo, je ale neuvěřitelné, co všechno si řidiči taxi ke svým zákazníkům dovolují. Tržby jim asi klesají, agresivita některých jedinců proto stoupá. Někteří si ji vybíjejí na zákaznících, jiní zase třeba bezohlednou a rychlou jízdou.
„Automobil je totiž mocná zbraň. Proto být disciplinovaní a ohleduplní je v silničním provozu opravdu dobrou devízou,“ zamýšlí se psycholožka Adéla Doležalová. „Větší obezřetnost je rozhodně namístě. Některým lidem se může stát, že se při usednutí za volant po dlouhé době budou cítit méně komfortně, možná nejistě. V tom případě je dobré nevydávat se na složitější delší cestu, ale první kilometry odjet na kratší vzdálenost s menší frekvencí provozu, aby si řízení osahali. Řízení se však až tak nezapomíná. Proto není potřeba nějakých zvláštních opatření. Pokud se jedná o úzkostnější osobnosti, v současné době mohou být celou situací obecně více znejistění, a to se může odrazit i v jejich zvládání jízdy v automobilu. Pak může být dobrý nápad dát si nejdřív kondiční jízdu v autoškole. Reflexy a naučené automatismy se s nečinností jejich nepoužíváním sice oslabují, ale jejich nastartování je poměrně rychlé.“
Chápu, že taxikáři asi už nemají takové výdělky, na jaké byli zvyklí v minulosti. Chápu, že jich je v Praze hodně a jsou nervózní z toho, že výdělky klesají. Ovšem to co si někteří dovolují, to je návrat do hlubokých osmdesátek. Čest výjimkám.
