Článek
Elektromobilita je bezesporu cesta budoucnosti, ale to ještě neznamená, že se musíme nechat unášet pohádkami o bezplatné elektřině a zázračném dobíjení rychlejším než vypití espressa.
Diskuse o elektromobilech mnohdy připomínají válku dvou světů. Na jedné straně stojí milovníci benzínu, kteří by nejraději zakázali vše, co má zásuvku. Na druhé straně pak příznivci elektromobility, kteří by spalovací motory poslali rovnou do muzea vedle psacích strojů a faxů. Obě strany mají své argumenty, ale zatímco „petrolheadi“ nesmyslně straší poloviční kapacitou baterie po pár letech provozu, elektromobilní nadšenci zase rádi malují realitu narůžovo.
A právě jejich nejoblíbenější pohádky stojí za pozornost.
„Doma dobíjím zadarmo“
Tuhle větu slyšel snad každý, kdo se někdy bavil s majitelem elektroauta. Jenže „zadarmo“ to rozhodně není. Ano, pokud máte na střeše fotovoltaiku, elektřina z ní už nic nestojí. Ale ta fotovoltaika sama stála pořádný balík. Slušná domácí instalace s wallboxem přijde klidně na čtvrt milionu korun a více.
Takže tvrdit, že dobíjím zdarma, je asi jako říct, že mám doživotní zásobu nafty, protože jsem si koupil cisternu. Jasně, teď už netankuju na pumpě, ale ta „cisterna“ mě stála stejně jako menší auto. Když si za stejnou částku koupím naftu, vystačí mi na sto tisíc kilometrů. A nemusím řešit, jestli zrovna svítí slunce. Ale zadarmo ta nafta nebyla, stejně jako nebyla zadarmo fotovoltaika. A to ani v tom případě, že dotyčný čerpal dotace. Aby to bylo srozumitelné: ano, má elektřinu zadarmo, ale aby ji měl zadarmo, musel hodně investovat. Takže je fakt zadarmo?
„Než si dám kafe, mám nabito“
Další oblíbený mýtus. Ano, některé prémiové elektromobily jako třeba Porsche Taycan nebo Kia EV9 zvládnou přifouknout baterii z 20 na 80 procent během deseti, patnácti minut. Ale to je spíš výjimka než pravidlo. I když je pravda, že s nástupem čínských aut se 800V architektury dočkáme i u dalších aut.
Většina běžných aut potřebuje na dobití na delší trase půlhodinu i víc, a když venku mrzne, tak klidně i hodinu. A pokud baterie není předehřátá, je po rychlodobíjení veta. Místo krátké kávové pauzy si můžete dát rovnou obědové menu i s dezertem.
Pravda není nepřítel
Elektromobilita sama o sobě není špatná. Jen ještě není dokonalá. Je to technologie, která se vyvíjí, a má svůj čas. Stejně jako kdysi mobilní telefony, které vážily skoro pět kilogramů, měky velikost příručního kufru, vydržely půl dne a volat se s nimi dalo jen z města. Dnes máme v kapse minipočítače, které zvládnou všechno – od navigace po měření tepu.
Jednou tam dojdou i elektromobily. Ale dokud ten čas nenastane, bylo by fér si přiznat, že dobíjet „zadarmo“ a mít „nabito během vypití kafe“ je prostě krásná, ale stále jen marketingová legenda.
