Článek
Setkání s bývalými spolužáky z gymnázia po letech slibovalo hodně. S některými spolužáky jsem se celou dobu neviděl, s jinými jen občas, ale vidět se všichni pohromadě, zavzpomínat na chmelové brigády, maturitní večírek nebo naše promyšlené švindly, jak se vyhnout zkoušení, to dodávalo večeru zvláštní kouzlo.
Sraz jsme měli v jedné restauraci u Národní třídy – symbolické místo, protože právě tam jsme po maturitním plese protančili celou noc až do rána. Všechno probíhalo skvěle, atmosféra byla uvolněná, smáli jsme se, připíjeli si a připadali si zase na chvíli jako studenti. A pak to přišlo. Nějak mezi řečí to zajiskřilo mezi mnou a Martinou, spolužačkou, na kterou jsem už na gymplu sem tam pokukoval. Tehdy z toho nic nebylo. Až teď – po dvaceti letech.
Oba už skoro čtyřicátníci, ona pořád krásná, štíhlá, s výraznýma očima, které mě přikovaly k židli. Přibylo pár panáků, smích byl hlasitější, doteky odvážnější. Než jsme se nadáli, seděli jsme spolu v taxíku a mířili do nedalekého hotelu.
V pokoji se všechno semlelo rychle. Vášnivá předehra, dlouho potlačovaná zvědavost a samozřejmě i alkohol, který smazal poslední zábrany. Jenže ve chvíli, kdy jsem ji začal hladit, jsem ucítil něco, co jsem rozhodně čekal nejmíň. V jejím prsu byla tvrdá bulka. Nejprve jsem si myslel, že to musí být silikon, ale i přes opilost mi došlo, že tohle silikon nebude.
„Martino,“ řekl jsem tiše, „máš v prsu něco tvrdého. Víš o tom?“
Bylo po erotice. Ztuhla, zvedla se a začala si sama místo prohmatávat. Pak se rozplakala. Googlovali jsme v mobilu, seděli mlčky na posteli, a nakonec jsme odjeli každý domů.
Upřímně, myslel jsem, že už se neozve. Jenže asi po týdnu mi přišla zpráva. Děkovala mi. Našla si cestu k lékaři a vyšetření potvrdilo, že má skutečně nádor. „Nechápu, že jsem si toho sama nevšimla,“ psala. Lékaři řekli, že přišla doslova za pět minut dvanáct.
Dnes už je po operaci a léčbě. Bojuje statečně, má kolem sebe rodinu, která ji drží nad vodou. A pokaždé, když mi občas napíše, nezapomene dodat: „Díky tomu, co se stalo, jsem ještě tady.“
A pak prý nevěra vždycky škodí. Někdy vás zavede úplně jinam, než byste čekali – a může zachránit život. Tohle berte samozřejmě s nadsázkou, nevěra není správná. Ale kdoví, jak by to s Martinou dopadlo, kdybychom spolu na ten hotel nejeli…
