Článek
Každý z nás zná člověka, kterému nestačí normální život. Musí lézt na skály, skákat z letadla, jezdit na motorce na hraně nebo neustále hledat další dávku adrenalinu. Ostatní jen kroutí hlavou a říkají, že je to blázen, který si koleduje o průšvih.
Když se něco stane, většina lidí má jasno. „Mohl si za to sám.“ Tím je celá debata uzavřená. Jenže málokdo si položí mnohem nepříjemnější otázku.
Co když právě tito lidé posouvají svět víc než většina z nás? Co když za bezpečnějšími auty, lepšími padáky, zkušenějšími chirurgy nebo novými léčebnými postupy nestojí jen géniové, ale také lidé, kteří udělali něco nebezpečného nebo hloupého?
Možná je čas zeptat se úplně jinak. Máme těmto lidem nadávat, nebo jim poděkovat?
Pokrok začíná průšvihem
Lidé často obdivují vědce, vynálezce nebo inženýry. Jenže ti většinou přicházejí až ve chvíli, kdy je potřeba něco opravit. Skutečný impuls často vytvoří někdo úplně jiný. Člověk, který havaroval, spadl, něco pokazil nebo zbytečně riskoval.
Bez autonehod by se auta nevyvíjela tak rychle. Bez pádů padákářů by nevznikaly lepší padáky. Bez leteckých katastrof by se nezpřísňovala pravidla létání. Čím větší tragédie, tím větší tlak přijít s řešením, aby se příště neopakovala.
Stejný paradox platí i v medicíně. Chirurg se nenaučí nejtěžší operace z učebnice. Naučí se je na lidech, kteří utrpěli extrémně složitá zranění. Každý zachráněný život zvyšuje šanci, že příště přežije někdo další. Zní to tvrdě, ale právě lidské neštěstí často posouvá medicínu nejrychleji.
A nekončí to u adrenalinových sportů. Hackeři nutí firmy budovat lepší zabezpečení. Podvodníci mění bankovní ochranu. Požáry zpřísňují stavební normy. Epidemie urychlují vývoj léčby. Dokonce i války posunuly traumatologii a urgentní medicínu o celé generace dopředu.
Možná tedy největší otázka nezní, kdo svět vymyslel lépe. Možná bychom se měli ptát, kdo ho donutil měnit. Génius často přinese řešení. Potřebu jeho vzniku ale velmi často vytvoří člověk, který udělal něco nebezpečného, hloupého nebo fatálně špatného.
A právě tady se společnost rozdělí. Jedni takové lidi označí za nezodpovědné sobce. Druzí řeknou, že právě díky nim je dnes svět bezpečnější. Nepříjemné je, že obě skupiny mají překvapivě silné argumenty.
Bez nich by svět možná vypadal jinak
Nikdo soudný netvrdí, že bychom měli oslavovat hazard nebo lidskou hloupost. Každá zbytečná nehoda znamená bolest, zničené rodiny a někdy i ztracený život. Jenže historie znovu a znovu ukazuje jednu nepříjemnou věc. Mnoho technologií, které dnes považujeme za samozřejmost, vzniklo až ve chvíli, kdy někdo zaplatil vysokou cenu.
Možná proto nejsou největším motorem pokroku jen géniové v laboratořích. Jsou jím i lidé, kteří neustále zkoušejí, riskují, chybují a občas tvrdě narazí. Bez jejich chyb by možná nikdy nevznikla potřeba hledat lepší řešení.
Nejde o to, že bychom měli následovat jejich příklad. Spíš si přiznat, že svět se často neposouvá díky dokonalosti, ale díky tomu, že se lidé dokážou poučit z cizích selhání. A možná právě to je největší schopnost lidstva.
Anketa
Mohlo by se vám také líbit:
Zdroje:
