Článek
Nejvyšší sazba je odměnou za aktivitu
Sazbu 4,21 procenta ročně aktuálně nabízí mBank na mSpořicím účtu Plus. Bez podmínek ji klient získá během prvních tří kalendářních měsíců. Pozor na formulaci: měsíc založení se počítá jako první, takže při otevření účtu na jeho konci nemusí zvýhodněné období trvat celé tři měsíce.
Později musí dospělému klientovi na běžný účet každý měsíc přijít alespoň 15 000 korun a současně musí nejméně pětkrát zaplatit kartou. Převod z jiného vlastního účtu vedeného u stejné banky se do požadovaného příjmu nepočítá. Při nesplnění podmínek klesne vyhlašovaná sazba na nulu. Podmínky a aktuální úroková pásma zveřejňuje 1mBank přímo u spořicího účtu.
Ani 4,21 procenta neplatí na libovolně vysoký zůstatek. Touto sazbou se úročí prvních 250 000 korun. Část mezi 250 000 a 500 000 korunami dostává 4,01 procenta, další pásmo do tří milionů 3,41 procenta a peníze nad tuto hranici 3,21 procenta. Nejde tedy o situaci, kdy by překročení limitu shodilo sazbu na celém vkladu.
Současné sazby jsou navíc vyhlašované, nikoli pevně zaručené na celý rok. Nabídka má podle banky platit minimálně do konce září 2026, potom ji může banka prodloužit nebo změnit.
Z úroku si část vezme daň
Z částky 100 000 korun vynese sazba 4,21 procenta za celý rok 4 210 korun před zdaněním. Banka však z úroku automaticky srazí patnáctiprocentní daň, takže klientovi zůstane přibližně 3 579 korun. Nemusí ji sám doplňovat do daňového přiznání.
Červencová meziroční inflace dosáhla podle Českého statistického úřadu 1,7 procenta. Za předpokladu podobného růstu cen by tak dobře úročený účet hodnotu uložených peněz po zdanění ještě zvyšoval. Jenže inflace i bankovní sazba se mohou během roku změnit, takže dnešní rozdíl nelze považovat za příslib budoucího výnosu.
Hlavní síla spořicího účtu leží jinde. Peníze jsou zpravidla rychle dostupné a vklady jsou ze zákona chráněny. Garanční systém finančního trhu uvádí limit odpovídající 100 000 eur na jednoho klienta u jedné banky. Do limitu se počítají všechny jeho vklady u stejné instituce včetně úroků, nikoli každý účet zvlášť.
Právě proto patří na spořicí účet především pohotovostní rezerva a peníze určené na výdaje v dohledné době. Honit kvůli několika desetinkám procenta vyšší sazbu a přitom přehlédnout podmínky se nemusí vyplatit.
Vyšší možný výnos přichází s kolísáním
Investiční fond, ETF, akcie nebo podnikový dluhopis mohou v delším období vydělat více než spořicí účet. Slovo „mohou“ je ovšem zásadní. Hodnota investice není pevně daná a při prodeji v nevhodnou dobu může investor dostat méně, než vložil. Ani pravidelně vyplácený úrok u firemního dluhopisu nezaručuje, že emitent nakonec splatí jistinu.
Rozumné dělení proto nezačíná otázkou, kde nabízejí nejvyšší procento, ale kdy budou peníze potřeba. Rezerva na porouchanou pračku, výpadek příjmu nebo doplatek za energie má zůstat dostupná. Peníze na dlouhodobý cíl lze investovat, pokud jejich majitel unese dočasný propad a nemusí je vybírat ve špatnou chvíli.
Také Česká národní banka ve svém desateru doporučuje nenahrazovat investicí pohotovostní rezervu, rozkládat riziko a hlídat poplatky. Podezřelá je především nabídka, která slibuje výrazně vyšší výnos bez srozumitelného vysvětlení rizika.
Spořicí účet a investice tak nejsou přímí soupeři. První chrání krátkodobou rezervu a nabízí předvídatelný úrok, druhá dává šanci na vyšší dlouhodobé zhodnocení za cenu nejistoty. Chyba není zvolit jednu či druhou možnost. Chyba je vložit všechny peníze do produktu, jehož podmínkám člověk nerozumí.
Další zdroj:
1 Komerční web mBank
