Deskovka z osmdesátek může mít cenu několika tisíc. Rozhoduje rok vydání, stav i kompletnost

Osmdesátá léta dnes táhnou hlavně nostalgií. Hráči, kteří tehdy seděli u kuchyňského stolu, mají vlastní peníze a chtějí zpátky přesně tu krabici, kterou znali z dětství. Jenže oblíbenost ještě neznamená vzácnost. Naopak: nejznámější tituly často vznikaly ve velkých nákladech.

Dobře je to vidět na Dostizích a sázkách. Výrobce Dino uvádí, že hra přišla na trh v roce 1984, pod značkou JAVOZ vzniklo přes milion kusů a později dalších více než 2,75 milionu. V roce 2024 navíc vyšla limitovaná retro edice. Kdo tedy doma najde „staré Dostihy“, musí nejdřív zjistit, zda drží původní vydání, pozdější dotisk, nebo novodobou napodobeninu starého vzhledu.

Československá nabídka přitom nebyla malá. Muzeum Česká Třebová připomíná, že podnik TOFA Semily vyráběl dřevěné a papírové hračky i společenské hry. Právě značka, rok, výtvarné provedení a konkrétní výrobní varianta dnes rozhodují víc než věta „je to po babičce“.

Že se některý kus opravdu může dostat do tisíců, ukazuje dokončená aukce hry Cestujeme po hradech a zámcích. Na Aukru se v prosinci 2023 vydražila za 3 557 korun. Je to reálný prodej, nikoli odvážná cenovka v inzerátu. Pořád ale jde o jeden konkrétní kus, ne o ceník platný pro každou krabici stejného názvu.

U deskovky se neprodává jen herní plán. Hodnotu tvoří figurky, kostky, karty, peníze, žetony, návod, vnitřní vložky a samozřejmě krabice. Sběratel nechce večer hrát za každou cenu. Chce pokud možno původní celek.

Majitel často vysype obsah na stůl, spočítá figurky a prohlásí hru za kompletní. Jenže neví, kolik karet či bankovek má správně být. Pomůže návod, dobové fotografie a srovnání se stejným vydáním. Databáze eSbírky například eviduje hru Poznej svou vlast od TOFA včetně původního obalu a návodu. Právě takové detaily umožňují určit, co k soupravě patřilo.

Nedoplňujte chybějící součásti naslepo z jiné krabice. Stejný titul mohl v různých letech dostat jiné figurky, odstín tisku nebo zadní stranu karet. Pro rodinné hraní to nevadí, pro sběratele už ano. Podobně cenu sráží popsaný plán, plíseň, zatuchlý karton, potrhané rohy a krabice slepená širokou průhlednou páskou.

Začněte víkem a tiráží. Vyfoťte název, výrobce, rok, případné katalogové číslo a celý obsah rozložený na stole. Karty a žetony počítejte, ale nic agresivně nečistěte. Vlhký hadr může rozmazat tisk a lepidlo či izolepa udělají zásah, který už nepůjde vrátit.

Při určování ceny sledujte ukončené aukce, kde skutečně přihazovali kupující. Nabídka za deset tisíc není důkaz hodnoty, pokud se měsíce neprodá. Srovnávejte stejnou edici a podobný stav; novější vydání stejného názvu může stát zlomek, ale někdy je to i obráceně, pokud jde o krátkou či zvláštní sérii.

Na rovinu, většina her z osmdesátých let dovolenou nezaplatí. Některá zachovalá vydání ale cenu několika tisíc mít mohou. Největší chyba proto není starou deskovku prodat levně. Ještě horší je před prodejem vyhodit návod, domalovat odřenou krabici a původní součásti smíchat s tím, co zbylo z jiné hry.