Článek
Kapající kohoutek není drobnost, ale malý vodoměr navíc
Jeden kapající kohoutek člověk snadno přestane vnímat. Přes den ho přehluší rádio, večer televize a v noci zavřené dveře do koupelny. Jenže voda teče pořád. A vodoměr nemá smysl pro to, že jde „jen o pár kapek“.
Starší model vodárenské společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace počítal u silně kapajícího kohoutku s únikem 54 litrů denně, tedy 19,7 metru krychlového za rok. Tabulka tehdy vycházela z cen roku 2021. Při pražské ceně vodného a stočného pro rok 2026, která podle PVK činí 157,21 koruny za kubík včetně DPH, by stejný únik znamenal zhruba 3 100 korun ročně.
V některých městech bude voda levnější, jinde podobně drahá. U bytového domu se navíc ztráta často schová do společného vyúčtování a lidé si jí všimnou až pozdě. Proto má smysl jednou za čas udělat obyčejný test. Večer zavřít všechny kohoutky, nepouštět pračku ani myčku a zkontrolovat, zda se vodoměr nehýbe. Když se točí, někde voda utíká.
Na rovinu, oprava těsnění nebo kartuše většinou není zásah za tisíce. Odkládání ano. A ještě horší bývá slabě protékající záchod, který nemusí být skoro slyšet, ale ročně dokáže propustit mnohem víc vody než kapající baterie.
Pračka šetří hlavně tehdy, když zbytečně neohřívá
Praní na třicet stupňů není řešení pro všechno. Ručníky po nemoci, dětské látkové pleny nebo silně znečištěné pracovní oblečení si zaslouží jiný režim. U běžného oblečení, triček, košil nebo sportovních věcí ale lidé často perou tepleji, než je potřeba.
SOTEX uvádí, že snížení teploty praní ze 40 na 30 stupňů může podle studie Testex ušetřit přibližně 30 procent energie. V penězích to u jedné pračky nevypadá ohromně, jenže praní se opakuje celý rok.
Když domácnost pere zhruba čtyřikrát týdně, dostane se asi na 200 praní ročně. Pokud nižší teplota ušetří podle konkrétní pračky a programu řádově jednu až dvě koruny na cyklus, je to několik stovek korun za rok. Někdo si řekne, že to nestojí za řeč. Jenže právě takhle domácí úspory fungují. Ne jedním heroickým zákazem, ale tím, že se přestanou dělat zbytečnosti dvěstěkrát za rok.
Důležité je nepřeplňovat buben a používat rozumnou dávku pracího prostředku. Příliš mnoho prášku prádlo čistší neudělá, zato hůř se vymáchá. A eco program není porucha jen proto, že trvá déle. Často šetří právě tím, že méně hřeje vodu a pracuje s ní chytřeji.
Myčka vyhrává, když je plná a nejede naprázdno
Ruční mytí nádobí může být úsporné, pokud napustíte dřez a oplachujete střídmě. Jenže mytí pod tekoucí teplou vodou je jiná disciplína. Tam tečou litry vody a zároveň běží ohřev. Právě proti tomu má moderní myčka dobrou pozici.
Innogy uvádí, že při srovnání mytí pod tekoucí vodou a použití myčky může myčka ušetřit zhruba 20 procent energie potřebné na ohřev vody. Smysl to má ale jen tehdy, když ji zapínáte plnou a volíte vhodný program. Pouštět poloprázdnou myčku dvakrát denně není úspora, ale pohodlí převlečené za ekologii.
Modelově: domácnost, která dnes často myje nádobí po večeři pod proudem teplé vody, může přechodem na plnou myčku a eco program ušetřit stovky až nižší tisíce korun ročně. Přesné číslo záleží na ceně vody, způsobu ohřevu a tom, kolik nádobí skutečně vzniká. U plynového ohřevu vyjde úspora jinak než u elektrického bojleru.
Největší omyl je čekat jednu kouzelnou radu. Kapající kohoutek může spolknout přes tři tisíce ročně, praní na nižší teplotu přidá několik stovek a lepší zacházení s myčkou další peníze. Dohromady už nejde o drobné. A hlavně nejde o žádné velké utrpení. Jen o to, aby voda netekla zbytečně tam, kde z ní nemá užitek ani člověk, ani domácí rozpočet.
