Máte doma starou československou mačetu? Vzácný vojenský model se prodal za 15 084 Kč

Částka z titulku nepochází z neprodaného inzerátu. Československá mačeta vzor 1952 se v 1říjnu 2022 v internetové aukci vydražila za 15 084 korun. Přihazovalo na ni třináct účastníků a aukce začínala na jediné koruně.

Výsledek ovšem nelze automaticky přenést na každý podobně tvarovaný předmět nalezený v kůlně. Prodávaný kus měl podle popisu čitelné značení, nepoškozenou dřevěnou rukojeť a čepel bez výrazného zbroušení či záseků. Právě zachovalost a možnost určit konkrétní vojenský model výslednou cenu výrazně podpořily.

Jiná ukončená nabídka značené mačety vz. 52 skončila v červenci 2023 na částce 5 500 korun. Rozdíl téměř deseti tisíc ukazuje, jak silně cenu ovlivní stav, kvalita fotografií, důvěryhodnost popisu i počet zájemců, kteří se v daný večer sejdou.

Mohutná čepel může vyvolat představu zbraně pro boj zblízka. Historie mačety vz. 52 je však podstatně méně dramatická. Podle Vojenského historického ústavu Praha ji vyráběly Čenkovské strojírny a do Československé lidové armády byla pravděpodobně zavedena jako pracovní nástroj. Používala se především k odstraňování náletových dřevin a při údržbě vojenských prostor.

Označení „vojenská“ proto samo o sobě neznamená, že mačeta sloužila přímo k boji. Armáda evidovala také množství nářadí a dalšího materiálu. Sběratele dnes zajímá především spojení s konkrétním obdobím, výrobcem a armádní přejímkou.

O historii modelu se nedochovalo mnoho snadno dostupných údajů. Nejasný zůstává také rozsah výroby a jednotlivé odlišnosti mezi kusy. Nedostatek informací sice podporuje sběratelské kouzlo, ale zároveň vybízí k opatrnosti. Slovo „vzácná“ v aukčním popisu ještě není odborným posudkem.

Prvním vodítkem je tvar. Originální mačeta vz. 52 má ocelovou jednosečnou čepel, jejíž hrot se nápadně rozšiřuje a zahýbá. Celková délka muzejního exempláře činí 455 milimetrů a nejširší část čepele měří přibližně 62 milimetrů.

Na čepeli se mají nacházet tři podélné odlehčovací drážky. Důležité je také značení výrobce: lev hledící dozadu a anglický nápis „MADE IN CZECHOSLOVAKIA“. Znak lva však sám o sobě armádní původ nedokazuje. Čenkovské strojírny vyráběly sečné nástroje také pro jiné účely.

Rukojeť tvoří dvě bukové střenky, tedy dřevěné příložky připevněné ke kovové stopce. Drží je tři nýty s kovovými podložkami. Mezi prvním a druhým nýtem se u armádně převzatého kusu hledá přejímací značka se zkříženými meči a číslem 52.

Právě tato drobná ražba může rozhodnout, zda se předmět podaří důvěryhodně spojit s armádou. Specializovaný přehled vojenských nožů UTON navíc upozorňuje na velmi podobné provedení od stejného výrobce, které se liší rozměry, tloušťkou čepele a velikostí loga. Rozpoznání pouze podle celkového tvaru proto nemusí být spolehlivé.

Známá není ani standardní vojenská pochva. Samotná absence pouzdra tedy nemusí znamenat, že je mačeta nekompletní.

Mačeta na fotografii má široký zahnutý hrot a dřevěnou rukojeť připevněnou třemi nýty, takže československý model vz. 52 může připomínat. Z jediné fotografie celé boční strany ji však nelze bezpečně určit.

Povrch čepele pokrývá rozsáhlá koroze a nejsou patrné podélné drážky ani výrobní znak. Nevidíme ani opačnou stranu rukojeti, na níž by měla být armádní přejímka. Podobný tvar měly také pracovní, zemědělské a exportní mačety. Rozhodující proto budou detaily, nikoliv pouze silueta.

Před oceněním je vhodné zjistit:

Značku může odhalit boční světlo dopadající téměř rovnoběžně s povrchem. Pomoci mohou fotografie pořízené z několika úhlů, nikoliv agresivní čištění.

Rez automaticky neznamená konec sběratelské hodnoty. Mnohem horší může být neodborný pokus udělat ze starého předmětu „nový“. Elektrická bruska odstraní nejen korozi, ale také původní povrch, jemné značení a část materiálu. Leštění zase může smazat hrany ražby a vytvořit vzhled, který se skutečným stářím nekoresponduje.

Rizikové je rovněž přetírání čepele černou barvou, moření dřeva nebo výměna původních nýtů za moderní šrouby. Nová rukojeť může být praktická pro další používání, sběratelskou cenu však zpravidla sníží.

Než se podaří předmět určit, postačí jej uchovávat v suchu a zabránit dalšímu rezivění. Volné nečistoty lze opatrně odstranit měkkým suchým štětcem, hlubší zásahy by však měl navrhnout odborník na historické zbraně nebo konzervátor kovů.

Nejcennější bývají kusy s jasnou armádní přejímkou, čitelným znakem výrobce, původními střenkami a čepelí, která nebyla zkrácena ani opakovaně přebroušena. Hodnotu může zvýšit doložený původ, stará fotografie nebo informace o útvaru, u něhož se předmět používal. Ústní rodinná vzpomínka je zajímavá, ale sama pravost nepotvrdí.

Při nabídce k prodeji je potřeba zveřejnit obě strany předmětu, detail rukojeti, nýtů, ostří, hrotu a každé značky. Vedle mačety by mělo ležet měřítko. Poctivě se přiznávají praskliny dřeva, vůle střenek, koroze i stopy broušení.

Aukčních 15 084 korun představuje mimořádný výsledek konkrétního zachovalého exempláře, nikoliv univerzální ceník. I silně opotřebovaný kus však stojí za určení dříve, než skončí ve šrotu. U mačety vz. 52 totiž největší hodnotu často neskrývá samotná mohutná čepel, ale sotva viditelné zkřížené meče mezi dvěma nýty.

Zdroje:

1 Komerční aukční portál Aukro

2 Komerční aukční web Uton