Článek
Od 1. ledna 2027 bude měsíční minimální mzda při stanovené čtyřicetihodinové týdenní pracovní době činit 24 900 korun hrubého. Proti letošním 22 400 korunám jde o zvýšení přibližně o 11,2 procenta. Základní hodinové minimum dosáhne 148,30 koruny. Částky už byly vyhlášeny sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí.
Pro rodinný rozpočet ale nestačí zjistit, zda člověk vydělává minimální mzdu. Důležité je také to, jestli uplatňuje děti, pracuje na kratší úvazek nebo si sám platí zdravotní pojištění. Právě v těchto situacích může mít stejná změna zcela odlišný výsledek.
Na bonus na děti bude potřeba vyšší příjem
Daňové zvýhodnění na dítě může snížit vypočtenou daň. Jestliže je zvýhodnění vyšší než daň po ostatních slevách, vzniká rozdíl vyplácený jako daňový bonus. Pro tuto výplatu ovšem platí příjmová podmínka, kterou vysvětluje Finanční správa. Nestačí tedy pouze vyživovat dítě a doložit potřebné dokumenty.
Pro měsíční výplatu bonusu zaměstnavatelem musí započitatelný příjem dosáhnout alespoň poloviny minimální mzdy. V roce 2026 je to 11 200 korun, od ledna 2027 půjde o 12 450 korun měsíčně. Roční příjmová hranice, odpovídající šestinásobku minimální mzdy, se zvýší ze 134 400 na 149 400 korun. Samotné zákonné násobky se nemění; rostou jejich korunové hodnoty.
Dopad ukazuje vlastní modelový příklad. Rodič pracuje 16 hodin týdně a každý měsíc dostává 12 000 korun hrubého. Za celý rok vydělá 144 000 korun a nemá další započitatelné příjmy. V roce 2026 splňuje měsíční i roční příjmovou podmínku pro bonus. Při stejné odměně v roce 2027 nesplní ani jednu.
Takovému zaměstnanci přitom nemusí zaměstnavatel automaticky přidat. Při šestnáctihodinovém úvazku a běžné čtyřicetihodinové stanovené pracovní době odpovídá nové měsíční mzdové minimum částce 9 960 korun. Odměna 12 000 korun je nad ním. Pravidlo poměrného snížení měsíční minimální mzdy při sjednané kratší pracovní době popisuje příručka MPSV.
Slabší měsíc ještě nemusí znamenat konečnou ztrátu bonusu
U nepravidelných výdělků je potřeba oddělit měsíční výplatu a celoroční posouzení. Jestliže rodič v některých měsících na bonus nedosáhne, ale za celý rok splní příjmovou hranici a ostatní podmínky, může se nárok vypořádat při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání. U zaměstnaneckého ročního zúčtování navíc platí, že samotný nízký celoroční součet příjmů nebere nárok na již správně vyplacené měsíční bonusy.
Rodině se také vyplatí prověřit, který z rodičů dítě uplatňuje. Pokud druhý rodič splňuje potřebné podmínky a má dostatečné příjmy, může zvýhodnění využít on. Za stejné dítě a stejný kalendářní měsíc je však nemohou uplatnit oba. Toto omezení obsahuje § 35c zákona o daních z příjmů.
Pozor také na letopočet: přiznání nebo roční zúčtování vyřizované na jaře 2027 bude obvykle řešit příjmy roku 2026. Pro ně zůstává rozhodná roční hranice 134 400 korun. Nových 149 400 korun se vztahuje až k příjmům za rok 2027.
Na kratším úvazku může stejná hrubá mzda znamenat méně čistého
U zdravotního pojištění funguje minimum jinak než u odměňování. Měsíční mzdové minimum se při kratším úvazku poměrně snižuje, ale minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění se samotným zkrácením úvazku nekrátí. Jak upozorňuje VZP, pro tento účel se vychází z celé minimální mzdy.
Pokud zaměstnanec musí tento základ dodržet a jeho výdělek je nižší, zpravidla doplácí prostřednictvím zaměstnavatele 13,5 procenta z rozdílu. Pravidla doplatku obsahují i výjimku pro překážky na straně zaměstnavatele, kdy rozdíl hradí zaměstnavatel.
Ukažme si běžný model: zaměstnanec pracuje na poloviční úvazek za 18 000 korun hrubého, zaměstnání trvá celý měsíc, nemá další zaměstnání a nevztahuje se na něj výjimka z minima. V roce 2026 se mu na zdravotní pojištění sráží včetně doplatku 1 404 korun. Při stejné mzdě bude v roce 2027 srážka činit 1 742 korun. Čistá výplata tak kvůli zdravotnímu pojištění klesne o 338 korun měsíčně. Jde o vlastní výpočet podle metodiky VZP.
Tento dopad se ale netýká všech pracovníků na kratší úvazek. Minimum nemusí dodržovat například zaměstnanec, za kterého po celý měsíc zároveň platí pojistné stát. Existují i další výjimky, jejichž přehled zveřejňuje VZP. Před propočtem proto záleží na pojistném postavení konkrétního člověka.
Samoplátcům zdravotního pojištění zdraží celý měsíc
Vyšší platba čeká také osoby bez zdanitelných příjmů, označované zkratkou OBZP. V této kategorii je člověk, který po celý kalendářní měsíc nemá zaměstnání zakládající příslušné zdravotní pojištění, není OSVČ a pojistné za něj neplatí stát. Samotná skutečnost, že někdo právě nepracuje, tedy ještě neznamená, že musí být OBZP.
Pojistné činí 13,5 procenta minimální mzdy a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Z nového základu 24 900 korun proto vychází 3 362 korun měsíčně, proti letošním 3 024 korunám. Rozdíl je 338 korun za měsíc, za dvanáct měsíců 4 056 korun. Výpočet vychází z pravidel placení pojistného.
Kdo platí trvalým příkazem, musí jeho výši upravit pro pojistné za leden 2027. To má být podle pravidel splatnosti zaplaceno nejpozději 8. února 2027.
Z přidaných 2 500 korun zůstane v běžném výpočtu 1 835 korun
U zaměstnance pobírajícího minimální mzdu se zvýší hrubý příjem, zároveň z něj ale odvede více na pojistném a dani. Pro vlastní orientační výpočet vezměme zaměstnance bez dětí, bez dalších slev a bez slevy na sociálním pojistném, který má podepsané prohlášení k dani a uplatňuje základní měsíční slevu na poplatníka 2 570 korun. Výpočet používá standardní sazbu sociálního pojistného zaměstnance 7,1 procenta a daňová pravidla pro zaměstnance.
Při hrubé mzdě 22 400 korun vychází čistá měsíční mzda na 19 011 korun. Při novém minimu 24 900 korun to bude 20 846 korun. Rozdíl tedy činí 1 835 korun čistého. U člověka s daňovým zvýhodněním na děti či zvláštními slevami bude výsledná výplata jiná.
Přidání nad nové minimum není automatické
Samotné zvýšení minimální mzdy nezakládá v soukromé firmě nárok na stejné přidání každému zaměstnanci. Kdo už pobírá například 30 000 korun měsíčně, nemůže pouze z této změny dovozovat právo na dalších 2 500 korun. Zaměstnavatel však musí dodržet nové minimum i u odměn z pracovních dohod a případný rozdíl doplatit.
Při kontrole výplatní pásky navíc není rozhodující jen její konečný součet. Do posouzení, zda byla minimální mzda dosažena, se nezahrnují například příplatky za noc, víkend, svátek nebo práci přesčas, jak vymezuje MPSV. Právě rozpis jednotlivých položek proto ukáže, zda zaměstnavatel nové minimum skutečně dodržel.
