Článek
Dar od rodičů není výplata ani skrytý příjem
V rodinách se peníze přesouvají pořád. Rodiče pomůžou dětem s hypotékou, prarodiče přihodí vnoučatům na studium, sourozenec půjčí na rekonstrukci. Dokud jde o skutečný dar nebo rodinnou pomoc, stát z toho běžně daň z příjmů nebere.
Podle Finanční správy jsou od daně osvobozené dary od příbuzných v přímé linii, tedy třeba od rodičů, prarodičů, dětí nebo vnoučat. Osvobození se vztahuje také na vybrané příbuzné ve vedlejší linii, například sourozence, strýce, tetu, synovce, neteř, manžela a některé sešvagřené osoby.
Česky řečeno: když táta pošle dceři peníze na kuchyň, není to automaticky příjem k dodanění. Stejně tak když babička daruje vnukovi část úspor. Daňové přiznání se kvůli běžnému osvobozenému daru nepodává.
Jenže tady bývá první kámen úrazu. Rodina není gumové slovo pro každého známého z grilovačky. Bratranec, kamarád z dětství nebo bývalý partner už mohou být jiný případ. U osob mimo jasně vyjmenovaný okruh se musí hlídat pravidla mnohem pečlivěji.
Pět milionů je hranice, kterou nejde dělat neviditelnou
Největší omyl zní: když se dar nedaní, nemusím nic řešit. U menších částek to často pravda je. U velkých už ne.
Portál veřejné správy gov.cz uvádí, že osvobozený dar nad 5 milionů korun se sice nedaní, ale jeho přijetí se musí oznámit finančnímu úřadu. Limit se posuzuje u každého daru zvlášť. Takže dar od rodičů za šest milionů korun může být pořád osvobozený, ale mlčet o něm je chyba.
Oznámení není daňové přiznání. Neznamená to, že úřad hned natahuje ruku. Znamená to, že chce vědět, odkud velký osvobozený příjem přišel. Ve zprávě se uvádí výše příjmu, okolnosti nabytí a datum, kdy příjem vznikl. Podle Finanční správy se oznámení podává nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za rok, ve kterém člověk peníze dostal.
Tady se vyplatí nepředvádět českou disciplínu „ono to nějak projde“. U milionových převodů už se nehraje na paměť a rodinné vysvětlování po telefonu. Papír je kamarád.
Smlouva není nedůvěra, ale ochrana rodiny
V řadě rodin se na smlouvy kouká skoro jako na urážku. „Snad si věříme, ne?“ Jenže právě rodiny se umějí rozhádat nejhůř. Stačí dědictví, nový partner, rozvod nebo pocit jednoho sourozence, že druhý dostal víc.
Darovací smlouva u peněz nemusí být složitý román. Má jasně říct, kdo komu kolik dává, kdy a že jde o dar. U větších částek je dobré mít podpisy ověřené. Gov.cz k darování připomíná, že darovací smlouvu lze sepsat u notáře, právníka nebo i samostatně, přičemž u vlastní smlouvy se doporučuje ověření podpisů.
Tohle není formalita pro puntičkáře. Když mladý pár kupuje byt a rodiče jednoho z nich pošlou milion, je rozdíl, jestli šlo o dar jen jejich dítěti, nebo oběma partnerům. Při rozchodu se z takové „jasné věci“ rychle stane pěkně ošklivý spor.
Stejně důležité je neposílat velké částky v hotovosti. Bankovní převod nechává stopu. Poznámka typu „dar na koupi bytu“ není všemocná, ale pomůže. Kufřík s hotovostí a věta „to si pamatujeme“ jsou přesně ten druh řešení, který vypadá pohodlně jen do první kontroly nebo první rodinné hádky.
Rodinná pomoc má být čistá, ne tajná
Převod peněz v rodině tedy většinou není problém. Problém je zbytečná mlha kolem něj. Kdo posílá menší částku dítěti nebo rodičům, obvykle nemusí běhat na finanční úřad. Kdo ale převádí miliony, měl by mít jasno, zda jde o dar, půjčku, vypořádání nebo podíl na společném majetku.
Rozdíl je zásadní. Dar se nevrací. Půjčka ano. Příspěvek na společné bydlení může jednou vyvolat otázku, komu vlastně pomohl a co za něj vzniklo. A právě proto se vyplatí napsat věci jednoduše a včas, ne až ve chvíli, kdy je rodina rozhádaná.
Na rovinu: finanční úřad většinu běžných rodinných převodů neřeší. Nemá důvod zajímat se o peníze na pračku, auto nebo svatbu, pokud jde o normální rodinnou pomoc. Ale u vysokých částek už stát chce vědět, co se stalo. A má na to právo.
Rodina si může pomáhat. To je v pořádku. Jen by se u větších peněz neměla tvářit, že papíry jsou zbytečná otrava. Někdy právě jeden dobře napsaný dokument zachrání klid, vztahy i spánek.
