Článek
Vysoká škola měla být jistota. Jenže trh si dělá svoje
Ještě nedávno zněla doma skoro posvátná věta: uč se, ať nemusíš makat rukama. Rodiče to nemysleli špatně. Chtěli dětem klidnější práci, čistou košili a jistotu. Jenže český trh práce jim do toho hodil hasák.
Dnes může být vysokoškolák v kanceláři rád za průměrnou mzdu, zatímco schopný instalatér řeší, kterou zakázku odmítne. Ne proto, že by se z každého řemeslníka stal milionář. To je pohádka pro titulky. Ale dobrý fachman s vlastní živností, slušným jménem a plným kalendářem už dávno není chudý příbuzný manažera.
Podle ISPV dosáhl medián hrubé měsíční mzdy ve mzdové sféře za rok 2025 částky 43 241 korun, průměr byl 52 239 korun. To je užitečné číslo, protože vrací debatu na zem. Zaměstnaný instalatér v tabulkách nevydělává automaticky zázraky. Jenže tabulka neukáže všechno. Nezachytí živnostníka, který jede jednu koupelnu za druhou, opravuje havárie, bere zakázky o víkendech a nenechá se tlačit cenou dolů.
A právě tam se peníze lámou.
Zaměstnanec bere normálně. Živnostník může hrát jinou ligu
Ve výsledcích šetření ISPV za první pololetí 2025 se stavební instalatéři pohybovali s mediánem kolem 35 tisíc korun hrubého, instalatéři vodovodů přes 42 tisíc a plynovodů přes 48 tisíc. To není žádná pohádka o zlatých trubkách.
Jenže tohle jsou zaměstnanecké mzdy. U lidí pracujících na sebe je příběh jiný. Tam zákazník neplatí jen dvě ruce, ale dostupnost, zkušenost, auto, nářadí, materiál, odpovědnost, odvody, pojištění, dopravu a hlavně fakt, že někdo vůbec přijede. Kdo někdy sháněl instalatéra na prasklou trubku, ví své. Telefon zvedne třetí, termín má čtvrtý a ten pátý rovnou řekne, že dřív než za měsíc nemůže.
Proto se šikovný řemeslník dostává do pozice, o které si část manažerů může nechat zdát. Nečeká, kdo ho povýší. Neprosí o tabulku benefitů. Má zakázky. A když je dobrý, zákazníci mu odpustí i cenu, nad kterou by u jiných brblali půl dne.
Pozor ale na jednu věc. Fakturovat hodně neznamená odnést si všechno domů. Z příjmů živnostník platí náklady, materiál, auto, účetní, daně, sociální a zdravotní. Kdo si splete obrat s čistým výdělkem, počítá jako školák po svačině.
Řemeslníků je málo. A to je celé tajemství
Cena práce neroste proto, že by instalatéři objevili tajnou komoru s penězi. Roste proto, že jich je málo. Novinky psaly, že v Česku stále chybí zhruba sto tisíc řemeslníků a mezi nejhledanější patří zedníci, pokrývači, klempíři, instalatéři, topenáři či tesaři.
Tohle není okrajový problém pár chalupářů. Bez řemeslníků se nepostaví domy, neopraví školy, nerozjedou rekonstrukce bytů ani úsporná opatření, o kterých stát tak rád mluví. Fotovoltaika, tepelná čerpadla, koupelny, rozvody, kotelny. Na papíře to vypadá moderně. V reálu k tomu potřebujete člověka, který umí vrtat, pájet, řezat, zapojit a nést odpovědnost.
A tady se Česku vrací staré pohrdání učilišti. Řemeslo bylo dlouho brané jako volba pro ty, kteří se „nedostali dál“. Pěkně hloupé. Výsledkem je země plná kanceláří, prezentací a porad, ale když doma teče voda ze zdi, titul z managementu vám k ničemu není.
Ne každý učeň skončí u řemesla. A to je škoda
Problém není jen v tom, že se na učiliště hlásí méně dětí, než by trh potřeboval. Potíž je i v tom, že část vyučených u oboru nezůstane. Data Infoabsolventa uvádějí, že práci přímo ve svém oboru po škole získalo 45 procent dotázaných absolventů učebních oborů, dalších 27 procent nastoupilo v příbuzném oboru.
To je slabé. Škola vychová člověka pro praxi a značná část se rozuteče jinam. Někdy kvůli penězům, jindy kvůli špatným mistrům, špinavé práci, bolavým zádům nebo dojmu, že řemeslo nemá prestiž. Přitom právě prestiž se dnes mění nejrychleji. Ne řečmi, ale peněženkou.
Rodiče by proto měli s dětmi mluvit poctivěji než kdysi. Vysoká škola může být skvělá. Ale jen tehdy, když vede k něčemu smysluplnému, ne když je to útěk před montérkami. A řemeslo není trest. Je to tvrdá práce, která může dobře živit.
Možná jsme jen konečně narazili na obyčejnou pravdu: společnost nepotřebuje jen manažery. Potřebuje i lidi, kteří přijdou, opraví a po nich to funguje. A ti si za to dnes umějí říct.
