Článek
Ve tři ráno se ručičky vrátí na druhou
Letní čas v Česku skončí v noci ze soboty 24. na neděli 25. října 2026. Přesně ve 3:00 se hodiny vrátí na 2:00. Noc tak bude podle občanského času o hodinu delší a začne opět platit středoevropský čas, kterému se běžně říká zimní.
Datum i způsob změny stanovuje vládní nařízení pro roky 2022 až 2026. Stejný termín obsahuje také oficiální evropský harmonogram. Členské státy Evropské unie se vracejí ke standardnímu času vždy poslední říjnovou neděli.
Mobilní telefony, počítače, chytré hodinky a většina televizorů si správný čas nastaví automaticky, pokud mají tuto funkci zapnutou. Ručně bude potřeba změnit především nástěnné a stolní hodiny, budíky, některé kuchyňské spotřebiče, termostaty nebo hodiny v automobilech.
Pozornost si zaslouží také elektronický budík. Pokud se synchronizuje automaticky a majitel současně posune čas ručně, může zazvonit o hodinu dříve nebo později.
Zrušení schválil pouze Evropský parlament
O konci střídání času se mluví už řadu let. Evropská komise předložila návrh na jeho zrušení v roce 2018 a o rok později jej podpořil Evropský parlament. Původní představa počítala s poslední změnou už v roce 2021.
K tomu však nikdy nedošlo. Aby mohl nový systém začít platit, musely by se na společném postupu dohodnout členské státy v Radě Evropské unie. Shoda nevznikla ani na tom, zda by země měly trvale používat letní, nebo standardní čas.
Podle aktualizovaného přehledu Evropského parlamentu se téma znovu projednávalo v říjnu 2025. Evropská komise následně oznámila další podrobnou analýzu. Dosavadní směrnice ale zůstává účinná, takže žádný schválený termín posledního přeřizování hodinek neexistuje.
Říjnový posun roku 2026 je proto jistý. Případné ukončení střídání času by vyžadovalo dokončení evropského legislativního procesu, nikoliv pouze politické prohlášení nebo hlasování Parlamentu.
Hodina navíc nemusí znamenat lepší spánek
Podzimní změna bývá pro lidský organismus snesitelnější než březnový přechod, při kterém se noc o hodinu zkrátí. Hodinu spánku navíc ale získá pouze člověk, který skutečně půjde spát ve stejnou dobu a ráno nebude vzhůru podle dosavadního rytmu.
Biologické hodiny se neřídí ciferníkem, ale pravidelným střídáním světla a tmy. Někteří lidé se proto několik dnů probouzejí podle starého času, dříve dostávají hlad nebo večer pociťují únavu. Změnu mohou výrazněji vnímat malé děti, senioři, lidé s poruchami spánku a pracovníci ve směnném provozu.
Odborné stanovisko Americké akademie spánkové medicíny upozorňuje, že opakované posuny narušují soulad mezi společenským a biologickým časem. Zdravotní rizika se výrazněji spojují s jarním přechodem, kdy lidé jednu hodinu spánku ztrácejí. Podzimní změna přesto může krátkodobě ovlivnit usínání, pozornost a náladu.
Pomoci může jednoduchá příprava:
- několik dnů před změnou posouvat usínání a jídlo po deseti až patnácti minutách,
- po probuzení vyhledat denní světlo,
- večer omezit jasné obrazovky a velké dávky kofeinu,
- zachovat obvyklou délku spánku místo ponocování s pocitem, že noc bude delší,
- první pracovní den počítat s možnou únavou a zhoršeným soustředěním.
Podle hodin může být ráno rázem příjemněji světlé, odpolední světlo však zmizí dříve. Právě tento přesun pocítí lidé vracející se z práce nebo děti z kroužků.
Odpolední špička se přesune do tmy
Změna času sama nezkrátí den. Posune ale hodinu, kterou ukazují hodiny při východu a západu slunce. Po návratu ke středoevropskému času se proto rozední dříve, ale také přibližně o hodinu dříve setmí.
Dopad je nejviditelnější v odpolední dopravě. Lidé, kteří předchozí týden odcházeli ze zaměstnání za světla, mohou po změně vycházet už za šera. Řidiči si na nový režim musejí zvyknout zároveň s chodci a cyklisty.
BESIP upozorňuje, že říjen a listopad patří pro chodce k nejrizikovějším měsícům. Ve sledovaném období let 2011 až 2020 připadalo 68 procent úmrtí chodců na večer a noc, nejvíce tragických nehod se odehrálo mezi 17. a 19. hodinou. Nejde pouze o samotný posun hodinek, ale o kombinaci tmy, podzimního počasí, silného provozu a nepozornosti.
Řidič by měl zkontrolovat světla a čelní sklo, snížit rychlost v okolí zastávek a přechodů a počítat s chodcem v tmavém oblečení. Reflexní prvek má smysl i ve městě, přestože zákonná povinnost se za stanovených podmínek týká především pohybu mimo obec.
Noční směna bude skutečně o hodinu delší
Zatímco většina lidí může delší noc prospat, zaměstnanci sloužící v okamžiku změny odpracují opakovanou hodinu mezi druhou a třetí. České nařízení výslovně stanovuje, že pokud se směna kvůli konci letního času prodlouží, bude stanovená týdenní pracovní doba v daném týdnu o hodinu delší.
Tato hodina proto sama o sobě nemusí představovat práci přesčas. Zaměstnavatel ji ale musí započítat do pracovní doby a správně evidovat. Protože spadá mezi 22:00 a 6:00, vztahují se na ni také pravidla odměňování noční práce.
Podle příručky Ministerstva práce a sociálních věcí náleží zaměstnanci odměňovanému mzdou za noční práci dosažená mzda a příplatek, jehož zákonným výchozím bodem je nejméně deset procent průměrného výdělku. Konkrétní odměňování může dále upravit smlouva nebo kolektivní dohoda.
Lidé cestující v noci by si měli zkontrolovat jízdní řád přímo u dopravce. Čas mezi druhou a třetí hodinou se totiž v noci objeví dvakrát a u dálkových spojů může být první i druhý výskyt rozlišen zvláštním provozním opatřením.
Nový režim pocítí také děti a domácí zvířata
Batole, pes ani kočka změnu na ciferníku neznají. Budit se, jíst nebo chtít ven proto mohou podle dosavadního rytmu. Náhlé posunutí všech činností o celou hodinu může několik dnů znamenat časnější vstávání a večerní únavu.
Praktičtější je posouvat krmení, ukládání ke spánku a ranní vstávání postupně. U dospělého člověka může být lákavé využít delší noc k ponocování, tím se ale výhoda hodiny navíc snadno ztratí.
V neděli 25. října tedy neposouváme pouze ručičky. Změní se čas ranního světla, odpolední dopravy i pracovní režim tisíců lidí. A dokud se evropské státy nedohodnou na společném řešení, čeká nás stejný rituál znovu také na jaře.
