Článek
Nejde o zákaz karet, ale o snahu mít evropskou alternativu
Zprávy o tom, že Evropská unie chce „zrušit“ Visa a Mastercard, jsou přestřelené. Nikdo lidem nemá brát plastové karty ani nutit obchody, aby je přestaly přijímat. Karty budou dál fungovat stejně jako dnes.
Evropa ale řeší jiný problém. Podle Evropské centrální banky zpracovávají Visa a Mastercard zhruba 65 procent karetních plateb v eurozóně. Ve třinácti z dvaceti zemí eurozóny už navíc domácí karetní systém prakticky nahradily mezinárodní značky.
Tady je háček. Když člověk platí kartou v českém obchodě, nevnímá, kudy jeho platba putuje. Pro zákazníka je to jedno pípnutí terminálu. Pro státy a banky je ale důležité, kdo ovládá infrastrukturu, pravidla, data i podmínky provozu. Evropská snaha není namířená proti kartám. Jde o to, aby vedle nich existovala domácí cesta, která nebude závislá na firmách mimo Evropu.
Wero chce platit přímo z účtu, ne přes číslo karty
Nejviditelnějším projektem je Wero, digitální peněženka vytvořená Evropskou platební iniciativou EPI. Nejde o aplikaci Evropské unie, ale o společný projekt evropských bank a poskytovatelů platebních služeb.
Princip je jiný než u karty. Wero staví na okamžité platbě přímo z jednoho bankovního účtu na druhý. Člověk si tak nemusí opisovat číslo karty, zadávat její platnost a bezpečnostní kód ani ji přidávat do další elektronické peněženky. Nejprve služba sloužila hlavně k posílání peněz mezi lidmi, postupně ale míří i do e-shopů a kamenných obchodů.
EPI uvádí, že Wero už funguje v Belgii, Francii a Německu a v roce 2026 se rozšiřuje také do Lucemburska a Nizozemska. V Německu už se rozbíhají i platby na internetu. Cíl je jednoduchý: aby zákazník mohl zaplatit v cizí zemi podobně pohodlně jako doma, bez hledání místní aplikace nebo obav, zda obchod vezme jeho kartu.
Na rovinu, k běžnému nákupu v českém supermarketu má Wero zatím daleko. Česká republika není mezi prvními trhy projektu a české banky jej dosud běžně nenabízejí. Přesto jde o změnu, kterou má smysl sledovat. Platební služby se dnes šíří rychleji než nové typy bankovních karet.
Okamžitá platba má být běžná i mimo eurozónu
Evropa nesází jen na jednu aplikaci. Velkou roli mají hrát okamžité převody v eurech, které dorazí příjemci během několika sekund, ve dne i v noci. Dosavadní převod často znamenal čekání do dalšího pracovního dne. To se postupně mění.
Evropská komise už prosadila pravidla, podle nichž mají banky v eurozóně okamžité převody nabízet a účtovat za ně nejvýše tolik jako za běžný převod. Od roku 2027 se povinnost pro platby v eurech rozšíří i na poskytovatele ve státech mimo eurozónu, tedy také na české prostředí.
To samozřejmě neznamená, že každý převod v korunách bude okamžitě vypadat stejně. Český systém okamžitých plateb už přitom funguje několik let a řada bank jej nabízí. Evropská pravidla ale tlačí na to, aby rychlé eurové platby nebyly výsadou několika bank nebo zemí.
Digitální euro je jiný příběh než Wero
Do celé debaty se často plete digitální euro. To ale není Wero ani nová karta vydaná bankou. Šlo by o elektronickou podobu peněz vydávaných přímo centrální bankou, tedy digitální doplněk k hotovosti.
Evropská centrální banka zatím digitální euro nevydala. Projekt je ve fázi příprav a ECB počítá s možným prvním vydáním nejdříve v roce 2029, pokud bude během roku 2026 schválena potřebná legislativa. Digitální euro by navíc mělo doplňovat hotovost a soukromé platební služby, ne je vymazat.
Pro lidi v Česku je zatím podstatnější něco jiného: Visa a Mastercard zůstávají, ale evropské banky hledají cestu, jak vedle nich nabídnout vlastní rychlé placení. Konkurence může časem přinést více možností, nižší náklady obchodníků a méně závislosti na několika globálních značkách. Jen to nebude revoluce ze dne na den ani důvod stříhat platební kartu nůžkami.
