Článek
Supermarket nabízí vyšší mzdu, večerka kratší cestu
Marcela pracuje jako pokladní v olomouckém supermarketu. Její hrubá mzda se pohybuje kolem 37 300 korun, což při základní slevě na poplatníka vychází přibližně na 29 900 korun čistého. „Na ranní musím být na místě před otevřením. Samotná směna je jedna věc, ale připočítejte cestu, převlékání a čekání na spoj. Práce mi vezme větší část dne,“ popisuje.
Dana z večerky na menším městě dostává přibližně 31 500 korun hrubého, tedy asi 25 700 korun čistého. Do práce to má podstatně blíž, jenže během směny není pouze prodavačkou. Přebírá dodávky, doplňuje zboží, uklízí a nakonec počítá pokladnu. „Když se něco vysype nebo přijede zboží, nikdo další to za mě neudělá. Zákazník přitom nečeká, až dokončím ostatní práci,“ říká.
Jejich výdělky odpovídají rozdílům, které zachytilo také šetření ISPV za rok 2025. Medián hrubé mzdy pokladních v prodejnách činil 37 271 korun a hodinový medián 217,90 koruny. U prodavačů potravinářského zboží to bylo 31 503 korun a 178,90 koruny. Statistika ovšem nerozlišuje supermarket od večerky ani zvlášť mzdy žen.
Pro vlastní přepočet jsme k času na pracovišti přidali dopravu, přípravu před směnou, uzávěrky a inventury. U benefitů jsme počítali jen to, co Marcela skutečně využívá, nikoliv všechny položky z firemního katalogu. Její čistý výdělek pak vyšel přibližně na 175 korun za každou hodinu, kterou zaměstnání ukrojilo z jejího dne. Dana se i díky kratší cestě dostala zhruba na 165 korun.
Rozdíl tedy nezmizel, ale citelně se zmenšil. Supermarket vyhrává vyšší mzdou a benefity, večerka šetří čas na cestě a může nabídnout klidnější tempo. Záleží ovšem na provozovně. Jedna rušná večerka může být náročnější než pokladna velkého obchodu.
Přestávka mezi zákazníky se musí započítat
Největší proměnná se objevila u Dany. Během části směn zůstává v obchodě sama. „Najím se za pultem. Když někdo přijde, jídlo odložím a jdu ho obsloužit. Obchod kvůli obědu zamknout nemůžu,“ vysvětluje.
Běžná půlhodinová přestávka na jídlo se do pracovní doby nezapočítává, zaměstnanec během ní ale nemá pracovat a může pracoviště opustit. Jestliže provoz nelze přerušit a prodavačku nemá kdo vystřídat, situace je jiná. Podle Státního úřadu inspekce práce musí zaměstnavatel umožnit přiměřenou dobu na jídlo a oddech i bez přerušení práce a započítat ji do pracovní doby.
Pokud tedy večerka každý den automaticky odečte osamocené prodavačce půl hodiny, ačkoliv dál hlídá provoz a obsluhuje zákazníky, může jí za 20 směn zmizet z evidence deset placených hodin. Při hodinovém výdělku kolem 179 korun jde o téměř 1 800 korun hrubého měsíčně.
Stejné pravidlo platí pro otevírání provozovny, večerní uzávěrku nebo nařízenou inventuru. Když zaměstnanec počítá hotovost, uklízí pokladní místo či přebírá zboží, stále pracuje. Rozpis končící zavírací dobou obchodu proto nemusí odpovídat skutečnosti. Víkendové, noční a přesčasové hodiny je navíc potřeba hledat nejen v docházce, ale také mezi příplatky na výplatní pásce.
Vlastní večerka přinese volnost, ale také nejnižší hodinovku
Třetí oslovená žena, šestatřicetiletá Lucie, je spolumajitelkou rodinné večerky. Měsíčně si z podnikání vybere přibližně 35 tisíc korun, v provozovně a kolem ní však stráví zhruba 220 hodin. „Zavřením obchodu pro mě práce nekončí. Ještě objednávám, počítám tržbu, řeším faktury a občas sháním někoho, kdo mě vystřídá,“ popisuje.
Jednoduchým dělením vychází její příjem na přibližně 159 korun za hodinu. Nemá přitom placenou dovolenou, zaměstnanecké benefity ani jistotu stejného výsledku v příštím měsíci. Částka, kterou si majitel vybere z pokladny, navíc není totéž co příjem doložitelný bance. U úvěru rozhodují účetní výsledky a daňová přiznání.
U Dany se občas objeví drobné spropitné. „Někdo řekne, ať si nechám koruny zpátky. Jeden den ale není nic a jindy pár desetikorun. Rozpočet se na tom postavit nedá,“ říká. Výhodou je hotovost ihned, nevýhodou nepravidelnost a nejasná pravidla, komu peníze patří. Neevidované dýško nezvyšuje důchod, nemocenskou ani doložený příjem pro hypotéku.
Připravované osvobození části spropitného od daní a pojistného tento problém v obchodech zatím neřeší. Návrh míří na gastro služby a navíc dosud není hotovým zákonem. Sněmovna jej sice schválila, ale Senát ho 19. srpna 2026 vrátil s pozměňovacími návrhy.
Citelným rizikem je také schodek. Zvýšená odpovědnost za hotovost či zboží předpokládá písemnou dohodu, jak vysvětluje pracovněprávní příručka MPSV. Chybějící tisícovka proto nemá automaticky zmizet z nejbližší výplaty jen na základě pokynu vedoucího.
Na rovinu, v našem srovnání zůstalo nejvíc Marcele ze supermarketu. Kratší cesta však večerce část rozdílu vrátila a u někoho může pořadí úplně obrátit. Nejméně za hodinu vyšla Lucie jako spolumajitelka. Její zdánlivě nejvyšší příjem totiž platí také čas, který zaměstnancům na výplatní pásce vůbec vidět není.
