Zaměstnanci si v roce 2027 většinou polepší. Přehled nových slev, benefitů a limitů

Od roku 2027 se vrací sleva za umístění dítěte, známá jako školkovné. Rodič si bude moci snížit vypočtenou daň o prokazatelně zaplacenou částku za mateřskou školu, dětskou skupinu nebo srovnatelné předškolní zařízení.

Horní hranice odpovídá minimální mzdě, která bude v roce 2027 činit 24 900 korun. To je zároveň maximální školkovné na jedno dítě. Zaplatí-li však rodič za umístění dítěte během roku například 14 400 korun, může uplatnit pouze těchto 14 400 korun. Platby za stravu, dopravu, kroužky nebo výlety se do slevy nezahrnují.

Za stejné dítě smí slevu v jedné domácnosti využít pouze jeden poplatník. Nárok bude nutné doložit potvrzením předškolního zařízení. Podrobnosti k návratu obou daňových slev shrnuje státní portál BusinessInfo, zatímco částku minimální mzdy pro rok 2027 zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Peníze se většinou neprojeví v každé měsíční výplatě. Školkovné se uplatní až při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání za rok 2027, tedy zpravidla na začátku roku 2028. Navíc jde o slevu z vypočtené daně, nikoliv o samostatnou sociální dávku. Kdo žádnou daň nezaplatil, nemá z čeho školkovné odečíst.

Vrací se také sleva na studenta ve výši 4 020 korun za rok. Při celoročním nároku odpovídá úspoře 335 korun měsíčně. Uplatnit ji mohou studenti do 26 let a prezenční doktorandi do 28 let, pokud splní zákonné podmínky a doloží studium.

Ani tady nejde o peníze vyplacené každému studentovi. Sleva pouze snižuje vypočtenou daň. Student s tak nízkým výdělkem, že mu celou daň pokryje základní sleva na poplatníka, další úsporu neuvidí. Největší význam proto bude mít pro mladé lidi s pravidelnější prací nebo vyšší odměnou.

Přesnou částku i věkové podmínky obsahuje znění zákona účinné od ledna 2027.

Od ledna se posunou částky, od kterých vzniká účast na pojištění. U zaměstnání malého rozsahu, kam často patří dohoda o pracovní činnosti, stoupne rozhodný příjem ze 4 500 na 5 000 korun. Ministerstvo práce tuto hodnotu vyhlásilo ve sdělení č. 186/2026 Sb..

U dohody o provedení práce se hranice zvýší na 12 500 korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Vychází z 25 procent průměrné mzdy pro sociální pojištění, která pro rok 2027 činí 51 663 korun, a ze zákonného zaokrouhlení na pětisetkoruny dolů. Výsledné hranice 5 000 a 12 500 korun potvrzuje také daňový přehled společnosti EY.

Rozhodující je dosažení hranice. U DPČ s odměnou 4 999 korun se pojistné z této dohody neodvede, při 5 000 korunách už účast na pojištění vznikne. U DPP nastane stejný zlom při 12 500 korunách. Čistý příjem proto může po nepatrném zvýšení hrubé odměny paradoxně klesnout.

Má-li člověk několik DPP u stejného zaměstnavatele, jejich odměny se sečtou. Dohody u různých zaměstnavatelů se naopak neposuzují dohromady. Tento princip vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení. Stejné navázání zdravotního pojištění na hranici nemocenského pojištění potvrzuje Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Práce pod limitem automaticky nevyřeší zdravotní pojištění člověka, který nemá jiné zaměstnání, nepodniká a neplatí za něj stát. Ten si musí ohlídat, zda nespadá mezi osoby bez zdanitelných příjmů.

Změní se rovněž způsob zdanění nízkých odměn bez podepsaného prohlášení k dani. Místo dosavadní srážkové daně bude zaměstnavatel vybírat zálohu ze samostatného základu. Sazba zůstává patnáctiprocentní, takže nejde o automatické zvýšení čisté odměny. Zaměstnanec však bude moci příjmy zahrnout do přiznání a započítat odvedené zálohy.

Výrazně se mění také zaměstnanecké benefity. U vybraných nepeněžních příspěvků na sport, kulturu, knihy, vzdělávací zařízení nebo péči o předškolní děti nebude stanoven jeden společný peněžní strop.

Zaměstnavatel tak může pracovníkovi uhradit například permanentku do sportovního zařízení, vstupenky do divadla a příspěvek na školku, aniž by se všechny položky tlačily do stejného omezeného balíčku. Podmínkou zůstává správná forma poskytnutí. Hotovost předaná zaměstnanci zpravidla stejné daňové zvýhodnění nezíská.

Samostatný limit bude platit u rekreací a zájezdů. Ty budou osvobozeny do 20 000 korun za rok. Zdravotní benefity budou mít hranici 51 663 korun. Nové rozdělení jednotlivých kategorií popisuje daňová analýza Deloitte a konkrétní limity potvrzuje také přehled EY.

Novinkou je možnost zvýhodněného příspěvku na vybrané komunitní sociální služby. Firma tak může pomoci například s osobní asistencí, odlehčovací službou nebo denním stacionářem.

Zákon ovšem pouze stanovuje daňové podmínky. Zaměstnanec nemá na sport, rekreaci ani jiné benefity automatický nárok. Záleží na rozhodnutí firmy, kolektivní smlouvě nebo jejích vnitřních pravidlech.

Zákon poprvé výslovně upraví osvobození spropitného ve stravovacích provozovnách. Týká se dobrovolného dýška, které v souvislosti s obsluhou dostávají zaměstnanci restaurace, kavárny nebo jiného podniku připravujícího jídlo k přímé spotřebě.

Osvobozená částka se bude odvozovat od sedmi procent měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb. Nejde tedy o sedm procent pro každého zaměstnance. Stanovená hodnota představuje společný objem, který lze mezi pracovníky rozdělit.

Pokud má například bistro měsíční příjmy 600 000 korun, odpovídá sedm procent částce 42 000 korun. Jestliže dýško dostává osm zaměstnanců a podnik je rozdělí rovnoměrně, vychází osvobozená část na 5 250 korun na osobu. Při splnění podmínek se z ní nebude odvádět daň ani pojistné.

Nová pravidla a povinnost zaměstnavatele evidovat rozdělení dýšek rozebírá Grant Thornton. Dopady na daň a pojistné popisuje také FinExpert.

Osvobození se nevztahuje na jakoukoliv částku označenou podnikem za servisní poplatek. Spropitné musí zákazník poskytnout dobrovolně a v přímé souvislosti se stravovací službou.

Méně zaměstnanců bude nuceno podávat vlastní daňové přiznání. Obecná hranice ročních zdanitelných příjmů stoupne z 50 000 na 100 000 korun.

Pro zaměstnance s podepsaným prohlášením k dani bude důležitější druhý limit. Pokud pracují pouze pro jednoho zaměstnavatele nebo postupně pro více zaměstnavatelů a vedle mzdy mají příjmy z podnikání, nájmu, kapitálového majetku či ostatní příjmy nejvýše 40 000 korun, mohou za dalších splněných podmínek požádat zaměstnavatele o roční zúčtování. Dosavadní hranice činí 20 000 korun.

Jestliže si tedy zaměstnanec vedle práce přijde během roku na 36 000 korun drobnou samostatnou činností, samotná výše tohoto příjmu už ho k podání přiznání nutit nemusí. Rozhodují však hrubé příjmy před odečtením výdajů, nikoliv dosažený zisk.

Schválené zvýšení obou hranic shrnuje BusinessInfo. Na rozdíl mezi příjmem a ziskem upozorňuje Česká justice.

Vyšší hranice není osvobozením od daně ani od pojistného. Řeší pouze povinnost podat daňové přiznání. V konkrétním případě mohou přiznání vyvolat jiné okolnosti, například souběžná zaměstnání nebo vykázaná daňová ztráta.

Minimální mzda se od ledna zvýší z 22 400 na 24 900 korun. Zaměstnanci na nejnižších výdělcích si tak při plném úvazku polepší o 2 500 korun hrubého. Hodinové minimum stoupne na 148,30 koruny, jak uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Stejná částka ale ovlivní hranici pro získání daňového bonusu na děti. Pro celoroční bonus musí rodič dosáhnout příjmů ze zaměstnání nebo podnikání alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. V roce 2027 tedy půjde o 149 400 korun místo dosavadních 134 400 korun. Pro měsíční bonus bude nutný příjem alespoň 12 450 korun.

Samotné daňové zvýhodnění na děti se nesnižuje. Přísnější bude pouze příjmová podmínka pro vyplacení bonusu nad rámec vypočtené daně. Zákon zároveň chrání bonusy už vyplacené v jednotlivých měsících, ve kterých rodič potřebnou měsíční hranici splnil, i když nakonec za celý rok nedosáhne šestinásobku minimální mzdy.

Rok 2027 tak nepřinese jednu plošnou úlevu pro všechny zaměstnance. Nejvíce mohou získat rodiče dětí v předškolních zařízeních, pracující studenti, část dohodářů, lidé s bohatším benefitním programem a zaměstnanci v gastronomii. Běžnému pracovníkovi bez těchto okolností se čistá mzda jen kvůli daňovým změnám zvýšit nemusí.