Hlavní obsah
Lidé a společnost

Alfred Hitchcock: geniální tvůrce děsu, který v dětství prožil trauma a manipuloval s herci

Foto: Wikimedia commons, licence Creative Commons, autor Jack Mitchell

Fenomenální mistr filmů plných děsu, napětí a tajemna. Filmy povyšoval na umění. Jako režisér byl herci obdivován i zatracován.

Článek

Dětství a mládí

Alfred Hitchcock se narodil v Londýně v roce 1899 jako nejmladší ze třech sourozenců, přesto se však cítil osaměle. Byl baculatým a uzavřeným dítětem přísných rodičů.

Matku považoval za svou největší životní autoritu. Ta svého syna trestala tak, že musel dlouhé hodiny stát v pozoru u její postele, když ona spala.

Z raného dětství si odnesl trauma, které mu nastolil otec, když malého Alfreda poslal na místní policejní stanici s dopisem. Po tom, co si policista dopis přečetl, zavřel Alfreda do cely za mříže a nechal ho uvězněného dlouhé minuty. Obavu z policistů si Alfred nesl až do dospělosti.

V 15 letech mu otec zemřel a tehdy Alfred opustil jezuitskou školu, aby vystudoval strojírenství a navigace. Často navštěvoval kina, miloval film a toužil se stát jeho tvůrcem. Po dokončení studia se stal bankovním úředníkem a současně se věnoval své zálibě kreslení karikatur, čímž si nejprve přivydělával, než se dostal k filmu jako kreslíř titulků pro němé filmy.

Odraz vlivu jeho dětství na jeho filmové tvorbě pak pozornému fanouškovi Hitchcockových filmů jistě neunikne.

Konečně u filmu jako tvůrce

Jako kreslíř titulků u filmu nabíral od svých kolegů zkušenosti, až se zvolna v roce 1925 dopracoval ke svému prvnímu snímku Zahrada rozkoše, který sice úspěchy neslavil, ale od další cesty neodradil.

Prorazil až typicky Hitchcocovským filmem Příšerný host. V této době se také oženil s milovanou Almou Reville, s níž na většině filmech spolupracoval a celý život mu stála věrně po boku. Později se jim narodila dcera Patricia.

Stal se mistrem napětí a do svých filmů vkládal vždy něco navíc. Některé napínavé scény natáčel na místech zobrazujících významné pamětihodnosti, sám sebe obsazoval do malých rolí a v divácích tak vyvolával soustředěnost, aby jim ve filmu neunikl žádný záběr, v němž se může mihnout sám Alfred Hitchcock.

Foto: Unsplash

Hvězda Alfreda Hitchcocka na hollywoodském chodníku slávy

Manipulativní a precizní šéf bez kompromisů

Film 39 stupňů odstartoval Hitchcockovu oblibu obsazovat do filmů krásné blondýnky. V souvislosti s režírováním se projevovala jeho stinná stránka manipulace, touhy po nadřazenosti a přetváření herců (především hereček) k obrazu svému. Nepřál si improvizaci a striktně herce odkazoval na scénář.

Drsný přístup projevil například při natáčení filmu Ptáci, kde svou oblíbenou blonďatou herečku Tippi Hedren vystavil náletům skutečných ptáků, které na ni zástupci štábu házeli. V scéně s Tippi měly být použity mechanické rekvizity ptáků, ale Hitchcock se rozhodl pro změnu. Tippi nakonec skončila s mnohočetnými poraněními v nemocnici.

Hitchcock do své komunikace zasazoval svérázný humor, avšak hranici vtipu někdy také nevhodně překročil. Kdoví, zda jeho prohlášení, že „je třeba s herci jednat jako s dobytkem, mělo být vtipné“.

Přeci jen byl vtipný

Humornou stránku své podstaty naplno předvedl v televizním pořadu Alfred Hitchcock uvádí, díky němuž se stal běžnou součástí domácností svých diváků. Lidé se těšili na neotřelé vtipné, úvody kriminálních případů i samotný děj příběhů, kterými nepřestával překvapovat.

Legendární thriller Psycho

Pro svůj nejvýznamnější snímek si Hitchcock vybral knižní předlohu spisovatele Roberta Blocha. Kniha byla volně inspirována skutečným příběhem zrůdného sériového vraha Eda Geina, který byl silně duševně narušen a trpěl schizofrenií.

Filmové zpracování knižního psychologického hororu Psycho odmítali producenti podpořit kvůli příliš násilnému obsahu. Hitchcock se nenechal odradit a pustil se do nízkorozpočtového natáčení černobílého snímku sám na vlastní pěst a za vlastní peníze.

Černobílou variantu filmu zvolil kvůli snížení nákladům na jeho tvorbu. Současně mu černobílý obraz pomohl s nejvýznamnější scénou celého filmu „dívkou ve sprše“, která nezobrazovala rudou krev v bílé koupelně a nekomplikovala tak v tomto ohledu přísnou cenzuru této scény. Aby však krev na černobílých záběrech vynikla, pomohla čokoládová poleva.

Epizoda ve sprše je nejpropracovanější a natáčela se 7 dní, přestože je sestříhána na pouhých 45 sekund. Scéna se zabírala ze 78 různých úhlů a dotvořilo ji 52 střihů.

Paradoxně tato scéna vadila cenzorům, kteří požadovali odstranit nahotu. Hitchcock nezměněný film Psycho poslal cenzorům zpět. Ti se pak nad scénou dohadovali, zda byla či nebyla upravena, až u filmu znovu žádali odstranění nahoty. Když byl cenzorům opět nezměněný film zaslán potřetí, uvěřili, že ve scéně došlo k nápravě a film schválili.

Než se film dostal do kin, Hitchcock anonymně odkoupil práva ke knize Roberta Blocha a současně koupil maximum výtisků této knižní předlohy, aby divákům jeho filmu nebyl vyzrazen šokující konec příběhu.

Před premiérou promítání filmu v kinech vydal Hitchcock prohlášení, že do sálů kin smí vstoupit jen ti, kteří zhlédnou film od první do poslední minuty a nikdo jiný nebude během promítání do sálu vpuštěn ani vypuštěn. Dokonce ani kritici film neviděli dříve než diváci v kinech.

Film Psycho slavil obrovský úspěch a stal se legendárním dílem inspirujícím mnoho filmových tvůrců.

Foto: Unsplash

Socha Alfreda Hitchcocka odkazující na film Ptáci

Celoživotní dílo

Hitchcock se nespokojil s málem, za svůj život režíroval více než 50 celovečerních filmů a některé z nich také produkoval. Nořil se do hloubky své tvorby a odrážel v ní inovativnost, preciznost a umění.

Za zmínku stojí film Rebecca (též Mrtvá a živá), který byl nominován na 11 Oskarů a za nejlepší film roku 1940 Oskara získal. Do romantického thrilleru Pochybná žena vsadil v té době nejdelší polibek na plátně. Nadčasové drama Provaz skrývá tehdy zakazovaný milenecký vztah stejnopohlavního páru, a navíc je film koncipován tak, aby vypadal, že je natočen v jednom záběru. Ve snímku Okno do dvora je divák uvězněn spolu s protagonistou upoutaným na vozíku v jeho obývacím pokoji. Novou filmařskou techniku předvedl film Vertigo, který nakombinoval kamerovou jízdu a zoom. Se svým špionážním thrillerem Na sever Severozápadní linkou z roku 1959 Hitchcock stvořil předobraz úspěšné série filmů s Jamesem Bondem.

Přestože Hitchcock nikdy nezískal sošku Oskara za nejlepší režii, stal se jedinečnou a inspirativní legendou kinematografie, výjimečným inovátorem se specifickým stylem a typickým dílem prostupujícím fascinujícími obrazy, motivy a tématy.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz