Článek
Pár důležitostí o Mexiku
Stejně tak, jak se různí kultura, víra, postoje a způsoby života ve světě, tak se liší i v různých částech Spojených států mexických (Estados Unidos Mexicanos).
Mexiko je aktuálně jedenáctou nejlidnatější zemí světa s více než 130 milióny obyvatel. Průměrná míra porodnosti se zde pohybuje kolem 1,9 dítěte na ženu. V obyvatelstvu převažují římští katolíci a významnou menšinu (avšak stále narůstající) tvoří protestanti. U některých obyvatel Mexika se katolická víra mísí s původní mytologií, tradičními indiánskými náboženstvími a zvyklostmi. Většinové zastoupení katolíků v mexické společnosti se odráží na sňatcích a rozvodovosti. Osm párů z deseti má svatbu v kostele a rozvodovost v Mexiku je jedna z nejnižších na světě.
Silně věřící a jejich milostné vztahy
Mérida jako starobylé hlavní město mexického státu Yucatán je považováno za nejbezpečnější město Mexika s velmi zbožnými a konzervativními obyvateli, kteří dbají na dodržování přísného kodexu chování.
Ženy a muži vstupují do manželství jako panny a panicové, před svatbou mají zakázané partnerské soužití i sexuální život. Součástí příprav k církevnímu obřadu může být prověřování věrnosti partnerů. Církevní obřad zahrnuje mši a množství tradic, včetně rituálu El Lazo, který symbolizuje věčné a nezlomné spojení novomanželů jejich spojením obrovským růžencem.
Nespoutaní milenci z velkoměsta
Zanícení katolíci z hlavního města Mexico city státu México se často od přísných zvyků věřících odklánění. Přestávají se omezovat v intimnostech mezi partnery a sex před manželstvím již nepovažují za hřích.
Mexico city je známé bezkonkurenčním množstvím hodinových hotelů, kde nesezdané páry nachází zázemí pro rozkoš, potěšení a sexuální hrátky. Dospělí zamilovaní žijí až do svatby u svých rodičů a v těchto domácnostech si žádné intimnosti nedovolí. U rodičů se páry schází pouze v denním čase a není jim dovoleno sdílet spolu místnost za zavřenými dveřmi.
Romantika s nádechem machismu
Ikonická ulička polibků Callejón del Beso je nejnavštěvovanějším místem města Guanajuato. Denně sem proudí zamilovaní pro vzájemný polibek na třetím schodu a balkónech dvou domů od sebe vzdálených necelých 70 centimetrů. Páry sem přivádí legendární milostný příběh Carlose a Carmen.
Legenda vypráví o nenaplněné lásce s tragickým koncem. Vzájemná láska byla zamilovaným odpírána, ale ti si svou cestu našli v tajných schůzkách na balkónech Carmenina a protějšího domu, který si Carlos pronajal. Do jednoho nočního setkání milenců nečekaně zasáhl Carmenin otec, kdy rozzuřený své dceři vrazil dýku do hrudi a usmrtil ji. Říká se, že nešťastný Carlos ještě hodiny po Carmenině smrti svíral a líbal ze svého balkónu její bezvládnou ruku. Ztrátu své lásky neunesl a svůj život ukončil skokem do šachty dolu Valenciana.
Od té doby se do uličky polibků přicházejí políbit zástupy těch, kteří touží prožít sedm let šťastné lásky. A tak se páry pod vyhledávanými balkóny sdružují i v několikahodinových frontách. Romantický balkónový polibek se však před publikem často zvrhává k chlípnostem na ženách. Muži se vzájemně hecují a nenechají se před publikem zahanbit. Mnohdy je tak k vidění třeba chytání za ženská ňadra či hýždě. Odraz mužské nadřazenosti v mexické společnosti se tak promítá i při romantické chvilce opředené legendou.

Callejón del Beso, Guanajuato - ulička polibků
Sexuální rozmanitost mezi domorodci
Společenskému obrazu Mexika se jedno místo zcela vymyká. Město Juchitán v jižním mexickém státě Oaxaca patří komunitě domorodých indiánských Zapotéků. Chudá a zároveň hrdá společnost Juchitánu vzhlíží k mužům s ženskou duší, tzv. muxes (mušés).
Muxe není ani muž, ani žena a není ani transsexuál. Vystupuje jako žena v mužském těle, cítí se být dualitou, a tak vzniklo třetí pohlaví.
V komunitě Zapotéků jsou muxes nejen pevně začleněny a akceptovány, dokonce jsou velmi ceněny a snad každá matka Juchitánu si přeje mít takto požehnané dítě.
Proč se muxes koncentrují právě v Juchitánu? O tom vypráví místní legenda. Svatý Vincent Ferrerov roznášel po kraji semínka. Měl je ve třech pytlích, v jednom z nich byla samčí semínka, ve druhém samičí a ve třetím směs obou. Ve městě Juchitán se Vincentovi třetí pytel roztrhl o kaktus a celý jeho obsah se tu vysypal.
S městem Juchitán a muxes se pojí každoroční oslavy Vela de las Auténticas Intrépidas Buscadoras del Peligro. Festival se nese v duchu barev, výrazného líčení, zapotéckých tradičních oděvů, mše, tance a zábavy. Večerní oslavy se pak zvolna proměňují ve svobodné místo námluv a svádění. Místní obyvatelé se od zbytku Mexika i od mnohých dalších společenství světa odlišují svou velkou tolerancí k transgenderové identitě.

Muxe v tradičním oděvu - ani muž, ani žena, člověk dvou duchů, třetí pohlaví
Nebezpečná domovina narkobaronů
Genderová nerovnost a násilí jsou v Mexiku rozšířené, avšak stát Sinaloa a jeho hlavní město Culiacán patří mezi nejproblematičtější oblasti. Nikoho pak nepřekvapí, že zde úřaduje jedna z nejmocnějších světových organizací pašující drogy zvaná sinalojský kartel.
Culiacán jako domovina narkobaronů nahrává velmi vysoké kriminalitě. I za bílého dne dochází ke krvavým přestřelkám a armáda i policie svádí nekonečný boj proti pašování drog, praní špinavých peněz, obchodu s lidmi, korupci, vraždám, únosům a vydírání.
Obyčejní lidé a ženy k narkobaronům vzhlíží
Místní obyčejní lidé však narkobarony obdivují, protože mnoha obyvatelům regionu poskytují zaměstnání a tím přispívají k zajištění jejich obživy.
Místní ženy jsou narkobarony doslova fascinovány, vidí v nich pohádkové prince, zdatné Robiny Hoody a považují je za idoly lásky. Takové ženy se snaží zaujmout vyumělkovanou krásou, pro níž jsou ochotné podstupovat množství kosmetických a plastických zákroků. Získání idola z elity drogových kartelů považují za životní terno.
Buchonas – umělé krásky nejen pro narkobarony
Mnohé ženy (nejen) v Mexiku jsou posedlé krásou po vzoru Emmy Coronelové, bývalé královny krásy a manželky jednoho z nejmocnějších narkobaronů Joaquína Guzmána přezdívaného El Chapa nebo Prcek.
Pojem buchona (bučona) představuje určitý fyzický vzhled, dané tělesné proporce a elegantní styl. Dokonalý obličej se špičkou nosu lehce nahoru, plné rty a krásná pleť, štíhlý pas, bujné poprsí, kypré pozadí, dlouhé upravené nehty, lesklé rovné a dlouhé vlasy, oblečení a doplňky velmi drahých značek zdůrazňující tělesné křivky.
Dříve tento vzhled odpovídal ženám, které se ucházely o narkobarony, byly jejich milenkami, partnerkami nebo manželkami. Dnes se do stylu buchona profiluje stále více žen i bez spojitosti s drogovými kartely. K této „dokonalosti“ se často přibližují po mnoha plastických operacích a kosmetických úpravách, v nichž utopí nemalé finanční prostředky, ale také ohrožují své zdraví a život.

Ilustrační obrázek dívky ve stylu buchona
Mexické balady opěvující zločince
V mexickém hudebním světě si vydobyly velkou popularitu narcocorridos (drogové balady). Jednou ze zpěvaček písní oslavujících drogové bossy a násilí je také Ely Quintero. Ta například v jednom ze svých hudebních klipů představuje culiacánský pětihvězdičkový hřbitov s hrobkami narkobaronů, které se spíše podobají honosným palácům a vilám snů. Jejich hodnota přesahuje i půl miliónu dolarů.
Společnost pod vlivem násilí
Násilí a machismus se prezentuje v televizi jako běžná součást mexických přeslazených telenovel i pořadů pro děti. Podle analýzy 600hodinového televizního vysílání se v mexické televizi objevují násilné scény 2× za hodinu, a to i v denním čase, kdy televizi sledují děti. Filmová brutalita představuje machistické scény plné zneužívání, týrání, ubližování a vražd žen. Bohužel televize jen odráží realitu.
Vraždy žen zaměňované za sebevraždy
Na smutný odraz celospolečenského problému ukazuje i nepěkný světový rekord. V Mexiku je denně zavražděno 11 žen a justice pod tlakem vyhroceného machismu selhává. Vražda ženy kvůli tomu, že je žena se nazývá femicida a ta je v Mexiku na denním pořádku. Navzdory existujícím důkazům je až 90 % vražd žen uzavíráno jako sebevraždy. Kromě toho mnoho žen mizí beze stopy a už nikdy nejsou nalezeny.
Bojovné ženy vystupují v davu
Protesty proti femicidě, násilí na ženách a mizení žen se objevují stále častěji. Nejméně však jednou ročně, na Mezinárodní den žen, se ulice mexických měst zaplní rozhněvanými demonstrantkami. V Mexico City se jich například sejde až 90 tisíc. Ženy volají po spravedlnosti, kterou jim justice odpírá a smutní po zavražděných dcerách, sestrách, přítelkyních, jejichž vrazi zůstali nepotrestáni. Muži na této demonstraci nejsou vítáni, mexická policie do akce nasazuje ryze ženské oddíly.
Tradice, výstřednosti a machismus
Mexická společnost rozpolcená ve světlech tradic, výstředností a machismu odráží lidskou touhu po bohatství a moci, kráse a obdivu a také svádí boj o zachování tradic, svobody, míru a spravedlnosti.
Zdroje: Dokument Láska a sex v Mexiku; Populace Mexika; Mexická svatba; Rozvodovost v Mexiku; Muxes-ani ženy, ani muži; Muxes-člověk dvou duchů; MDŽ v Mexiku; Mexičané; Narkobaron Prcek; Drogové balady; Machismus mexických mužů; Vzhled buchona; Narkobaronům šijí sexbomby na míru; Epidemie femicidy v Mexiku; Mexické dívky mizí ve velkém; Další vražda v přímém přenosu. Mexickou influencerku zastřelili během streamu






