Článek
Říkám to s nadsázkou, ale je v ní i hořkost, když sleduji dnešní mladé ženy s „nepopelkovskými“ rozměry chodidel a jejich rozpačité postávání v prodejnách obuvi. Do sytosti by si v nich vybrala právě jen Popelka, zatímco ostatní posílají prodavačky do pánského oddělení nebo jim decentně radí navštívit e-shopy s nadměrnými velikostmi.
Přitom si mužskou fascinaci drobnými chodidly odskákala v historii nejedna žena. V Číně dokonce ještě donedávna žily poslední oběti kultu „lotosových nohou“, kdy malým děvčátkům jejich matky násilím svazovaly chodidla tak, aby nerostla, ale zdeformovala se do karikatury lidské nohy. O chůzi v jejich případě nemohla být ani řeč, ale mezi muži byly dívky s lotosovýma nohama žádaným svatebním „artiklem“.(Děsivá čínská tradice. Proč ženy podstupovaly přeměnu chodidel na lotosové nohy? | Rádio Junior (rozhlas.cz))
Číňanska s lotosovými chodidly
Ono obutí bylo v historii vždy docela drahou záležitostí. Dodnes se traduje, že některé chudší děti z jedné rodiny chodily do školy v zimě „na střídačku“, protože doma byl pro ně jen 1 pár bot.
Až do 19. století se obutí řešilo různě - na skutečné kožené boty se vydělávalo delší čas, přednost měly třeba dřeváky. Nebo se - nebyla-li zima - prostě chodilo naboso. Na Univerzitě Tomáše Bati dokonce existuje celý dvousemestrální kurz o dějinách obutí a v kanadském Torontu můžete navštívit přímo Baťovo muzeum obuvi. (Baťovo muzeum obuvi v Torontu oslavuje rozlišnost obouvání v průběhu lidské historie | Radio Prague International)
Jen skutečně bohatí si v historii mohli dovolit několik párů bot, ševcovské řemeslo vynášelo pouze skutečným mistrům. Častější bylo spravovat boty do té doby, než se úplně rozpadly. Mít třeba vyšívané střevíčky jen tak na parádu si mohla dovolit opravdu jen princezna.
Proto, když se objevila pohádka o dívce, které kmotřička víla nadělila křišťálové střevíčky, nemůžeme se divit, že se stala ideálem pro většinu dívek a dodnes jí patří srdce napříč generacemi. (Příběh starý několik staletí. Popelka stále inspiruje spisovatele i filmaře | Kultura | Lidovky.cz)
Jenže časy se mění a ženy, kterým noha vyroste do „nestandardních“ rozměrů mají smůlu, že si toho výrobci bot pořád ne a ne všimnout. Ostatně svůj díl viny na tom má i vzpomínaná firma Tomáše Bati, která zavedla jako první výrobu podle jednotného číslování, aby se ušetřilo.
V dnešní generaci 20-30letých není výjimkou, že má žena chodidlo velikosti 42, případně i 43. Se změnou stravy, sportem a aktivnějším životním stylem se totiž lidské tělo za posledních bezmála 100 let nejen natáhlo do výšky o průměrně 12 cm, ale zároveň se zvětšily i jeho jednotlivé partie. Proměny výšky postavy v průběhu věků - Časopis Vesmír (vesmir.cz) a Proč průměrná výška lidí stále roste? - Zeptejte se přírodovědců | Přírodovědci.cz (prirodovedci.cz)
Přesto se na pultech obchodů s obuví pořád vyskytují pěkné dámské boty jen do velikosti 41. Narazíte-li na 42, rovná se to pomalu objevu nové egyptské hrobky. A o větších číslech si můžete nechat jen zdát, případně si je koupit v omezeném množství a sortimentu ve specializovaných „nadměrných“ obchodech.
Tak by mě zajímalo, kdy si výrobci bot konečně všimnou, že se jim zákaznice změnily a přizpůsobí tomu i svojí nabídku? Vždyť kdejaký odborník vám řekne, jak je pro vaše zdraví důležité mít tu správnou obuv, o tom, že máte mít víc párů na různé příležitosti ani nemluvě. Nošení nekvalitních bot se může negativně odrazit na vašem zdraví (ceskenoviny.cz)
