Článek
Pozůstalí se stále častěji rozhlížejí po jiných možnostech – po přírodních hřbitovech, obřadech venku, rozptylech popela na místě, které měl zesnulý rád. Jiná skupina od neosobních obřadů ustupuje pro změnu úplně, a to i za cenu, že rozloučení neproběhne nakonec vůbec žádné. Přitom řešeních, jak udělat osobní, krásný, silný a přínosný obřad může pro svého blízkého je dnes již několik – od alternativních pohřebních služeb až po rozloučení svépomocí. Přinášíme několik tipů, jak z posledního rozloučení učinit opravdu osobní záležitost.
„V první řadě je na místě se nad podobou pohřbu zamyslet. Co má pozůstalým přinést? Jak by se zde měli cítit? Co by udělalo radost zesnulému? Kde nejraději trávil čas?“ radí Oleg Vojtíšek, který se organizaci osobních pohřbů na míru již nějaký čas se svou službou Pohřební průvodci věnuje.
Nikdy sice nepůjde o veselou událost, ale to neznamená, že nutně musí jít o událost s účelem pouze oplakat smrt. Důležité by mělo být spíše oslavit život zesnulého, a to ve vší jeho pestrosti a originalitě, pro kterou na něj budou pozůstalí již navždy vzpomínat. Přesně v tom totiž spočívá jádro zosobnění aktu rozloučení. Ve zmapování, zavzpomínání, zkrátka sesumírování, v čem byl blízký osobností, jaký měl charakter, co měl rád, co jej vystihovalo, proč si jej každý pamatuje… A poté již jen vymyslet, čím vším můžeme osobnost blízkého na obřadu podtrhnout a kdo všechno se takových úkolů rád zhostí.
Pro inspiraci uvádíme hned několik oblastí, v nichž zbývá mnoho prostoru pro vlastní invence:
Parte
Smysl pro kreativitu lze projevit již před obřadem samotným, a to v podobě parte, kterým smuteční hosty na rozloučení sezvete. A to ať již má jít o klasickou papírovou podobu, akorát s osobitým sdělením, fotkou či obrázkem, nebo o jiný zvolený materiál (ručně psaný text na recyklovaném papíru, otevírací „přáníčko“ v obálce jako pro kondolence, potištěný hedvábný kapesníček apod.). Stejně tak můžete do rodin pozůstalých poslat pytlíček s oblíbenou čajovou směsí s přiloženým lístkem o smutné události a s pozvánkou, kdy a kde se loučení koná. Nebo svíčku v krabičce potištěné textem pozvánky. Srdíčko z mýdla v hedvábném sáčku s kartou uvnitř, která vysvětlí, co se stalo a kam se lze dostavit za pozůstalou rodinou.
Místo pro konání obřadu
Atmosféru rozloučení v celé šíři velmi ovlivní to, kde se obřad bude konat. Neplatí nutnost, že se tak musí stát ve smuteční síni. „Čím dál častěji lidé volí venkovní prostory jako zámecké zahrady, veřejné parky, soutoky řek, mýtiny u lesa, terasy, zahrady u rodinných domů, chalupy, tenisové kurty nebo třeba fotbalový stadion,“ sdílí svou zkušenost Vojtíšek z Pohřebních průvodců. Z vnitřních prostor jsou podle Vojtíškových slov oblíbené třeba salonky kaváren či restaurací, odsvěcené kostely, společenské sály, knihovny, galerie a mnohé další. Zkrátka tak, jak by zesnulý nejvíce ocenil nebo kde to měl nejraději.
Rakev či urna
Vyhrát si můžete již se samotnou podobou rakve či urny. Namísto běžně nabízených můžete objednat rakve či urny designové, ekologické, z materiálu vhodného na popsání vzkazy, na klíč třeba v podobě delfína, rakev či urnu celou růžovou nebo třeba s motivem fotbalového míče… Dnes již lze vcelku cokoliv, co si vymyslíte. I urny se vyrábí od klasických černých, bronzových a stříbrných třeba také bílé, pastelově modré, s květinovým dekorem či atypických tvarů. Z čeho vybírat bude vždy.
Oblečení zesnulého
Ať již se rozhodnete pro obřad s otevřenou či uzavřenou rakví, nebo pro obřad pouze s urnou již po kremaci zesnulého, to, co vašemu blízkému necháte obléct, je jen na vás. Nemusí jít o tradiční společenský oděv, ale třeba o domácí triko, v kterém dotyčného všichni znali. O montérky v případě nenapravitelného kutila, zástěru u vyhlášené kuchařky. A třeba místo hedvábné dečky do rakve můžete donést oblíbenou deku, pod kterou váš milovaný denně usínal u televize.
Osobní předměty
Stejně jako u oblečení, na rakev či přímo do rakve můžete umístit jakékoliv osobité předměty – od oblíbené hračky u dětí, po amulet u dospělých, maketu oblíbeného vozu, tarotovou kartu, něco vystihující profesi dotyčného, nejčtenější knížku, nejmilejší pokrm nebo nápoj, společnou fotku v rámečku… Osobní předměty navíc nemusí být shromážděny jen v okolí rakve – vytvořit můžete klidně i nějaký stůl nebo zákoutí, kam donesete všechno, co vás v souvislosti se zesnulým jen napadne, i kdyby rozházené tempery, ponožky nebo třeba diktafon.
Hudba
Tím nejsnadnějším, co můžete pro zosobnění obřadu udělat, je vhodný výběr hudby – takové, kterou váš milovaný nejčastěji poslouchal, nebo o které třeba i sám prohlásil, že musí na jeho pohřbu zaznít. Pokud podobné přání nikdy nevyslovil, určitě budete umět vyhodnotit alespoň to, jaký žánr by jej potěšil. Jaký playlist zvolíte, je zcela na vás. Někdo bude radši, když k sobě jednotlivé písně budou ladit, jiný dá průchod tomu, že když dotyčný poslouchal od všeho kousek, měl by to tak mít i na pohřbu.
Květinová výzdoba
Smutečním věncům nepřijde na chuť každý, a proto i zde můžete plně zapojit fantazii. Miloval zesnulý modrou? Ocenil by z květů zhotovené logo jeho oblíbené značky auta? Spojujete si jej s nějakou specifickou vůní, například levandulí? A pokud šlo o muže, který za celý život květinám nepřišel na jméno, nejde vymyslet něco jiného? Například ozdoby z novin, stromky v květináčích, kaktusy, keřík chilli papriček, co sám doma pěstoval?
Autor: Zuzana Hrnčířová
