Článek
Norská královská rodina konečně ukázala daňovým poplatníkům tolik diskutovaný sarkofág krále Haralda. I my jsme byli zvědaví, jak bude sarkofág vypadat. Protože při všeobecně známém faktu, že má královna Sonja ráda moderní, a někdy hodně divoké umění, musíme říct, že jsme si nad hotovým dílem vyloženě oddechli. Protože jde vidět, že poslední slovo měl v tomto případě král Harald. Zda je doopravdy polstrovaný, to nikdo veřejně nesdělil.
Co se dělo před uložením do sarkofágu
Co se dělo s tělem krále Haralda před samotným ubytováním v sarkofágu? Protože nešlo o klasický pohřeb do země, muselo podstoupit arteriální balzamaci. Pro ty, kdo neví, co to je, tak je to moderní metoda, kdy se vymění tělní tekutiny za chemické roztoky. Balzamace nemá primárně zabránit rozkladu, ale má ho zpomalit.
I když královská rodina o této skutečnosti nemluvila otevřeně, pohřeb krále byl až za 12 dní od zesnutí a týden byla rakev vystavená v palácové kapli, takže z hygienických důvodů je to běžná praxe úprav státníků, kteří mají několikadenní veřejnou výstavu.
Podle tradic evropských panovníků bývají těla ukládána do speciálních, hermeticky uzavřených rakví (často s olověnou nebo zinkovou vložkou), které zabraňují přístupu vzduchu a vlhkosti. To zajišťuje zachování těla po uložení do nadzemního kamenného sarkofágu. Veškeré úkony byly vyloženě hygienický standard pro to, aby mohl být uložený do královské hrobky v pevnosti Akershus.
Na sarkofágu krále Haralda jsou zobrazeny královské insignie
Královská krypta v pevnosti Akershus
Tři královské sarkofágy jsou umístěny v kryptě pevnosti Akershus. Původně se uvažovalo o tom, že by byli novodobí norští králové pohřbíváni v katedrále Nidaros v Trondheimu, ale když zemřela babička krále Haralda (královna Maud), vybral pro ni tehdejší král Haakon VII. jako místo pohřební kryptu v Akershusu. Královna Maud zesnula v roce 1938, ale oficiálně byla krypta otevřena až v roce 1949. Není běžně veřejně přístupná, návštěvníci mohou sarkofágy králů a jejich poloviček obdivovat skrze umně kovanou pozlacenou mříž.
Pohled do mauzolea
V hrobce jsou pochováni tři králové obnovené samostatné norské monarchie (Haakon VII. s královnou Maud, Olav V. a jeho žena, korunní princezna Märtha nyní i Harald V., jejich syn). Zajímavostí je, že místo posledního odpočinku sester krále Haralda se bude lišit. Princezna Ragnhild je pohřbená na hřbitově v Askeru u kostela, který je domovskou farností královské rodiny a princezna Astrid bude pohřbena v Risu, kde se připojí ke svému manželovi.
V sarkofázích jsou pochováni otec a děda krále Haralda s manželkami.
Hory a moře 1:1 na body
Téměř šest desetiletí trvající manželství krále Haralda a královny Sonji bylo známé tím, že se velmi rádi špičkovali. Král často skóroval vtipnými hláškami, ale tady, v rámci posmrtného odpočinku, šly evidentně žerty stranou. Dá se bez mrknutí oka říct, že v tomto případě je to 1:1 na body, protože tvar sarkofágu je ideální pro mořského vlka a kámen, z kterého je vyrobený, pochází z oblasti Sunnmøre (konkrétně ze Steinsviky v Dalsfjordenu) na západním pobřeží Norska, což je místo, které má královna Sonja velmi ráda a často tam chodí na túry. I když…
Zvolený materiál (olivín) rovněž dokáže absorbovat a vázat oxid uhličitý (CO₂), což ukazuje na lásku krále Haralda a královny Sonji k přírodě a snaze zachovat ji pro budoucí generace. Oba byli velmi nadšenými ochránci přírodních zdrojů a milovníky fauny i flóry nejen v Norsku. Když se podíváte na kámen, z kterého je sarkofág vyrobený, můžete na něm regulérně pozorovat mořské vlny. Je navržen jako plavidlo se zaobleným dnem, inspirovaný úzkým vztahem krále Haralda k moři. Loď má nejen přepravní, ale i ochrannou funkci posádky. A jejím úkolem je bezpečně ji dovézt do cíle. Tvar lodi byl zvolen také jako historický odkaz na vikingské pohřby.
Na čele sarkofágu je zelený královský erb, víko zdobí královské regálie, koruna, jablko, žezlo a meč. Na koruně je umístěn drahokam peridot. Ozdoby jsou částečně vnořeny do kamene. Symboly jsou ručně vyrobené a odlité z bronzu. Každé písmeno textu na sarkofágu je vyřezáno z mosazi a pozlaceno. Vlastně, když to vezmeme kolem a kolem, jedná se o velmi příjemné překvapení, které není jenom, podle mnohých, předraženou schránkou na zesnulého, ale nabízí unikátní vhled do celkového myšlení krále Haralda a královny Sonji při jeho plánování. A co vy, chtěli byste taky takový sarkofág?
Autor článku: Pavlína Klaudová, Pohřební průvodci
Zdroj fotografií: Øivind Möller Bakken, Det kongelige hoff, CC BY-SA 4.0
Zdroje informací:
