Článek
Poslední dobou proběhly médii především výstupy z výzkumů, které byly provedeny a publikovány ve skandinávských zemích.
I když článek píše o nových měřeních, nejde o nečekaná převratná zjištění. O podobném trendu informovaly Britské listy už v roce 2017:
Podobných článků lze na internetu nalézt mnoho a zdaleka se netýkají jen Skandinávie, ale celé Evropy. Objevují se i takové, které tento trend vztahují na celé lidstvo, ale tam se nelze zatím opřít o důvěryhodná globální data.
Pokud jde o náš evropský region, i zde můžeme mít určité pochybnosti, zda měření skutečně vypovídá o hloupnutí Evropanů. Můžeme se zamýšlet nad tím, zda není načase změnit metodiku měření. Současné exaktní vyhodnocování IQ striktně pracuje s tím, zda někdo vyřešil či nevyřešil konkrétní úkol. Měří se to stejně jako před lety, aniž by byl brán v potaz vývoj naší společnosti, kdy dnes už klademe důraz i na jiné stránky osobnosti. Především na celostní osobnostní, morální a hodnotový rozvoj, protože právě tyto faktory z nás dělají kvalitnější lidi mnohem více než naše IQ. Ale zároveň nechci nad konkrétními čísly ani jen tak mávnout rukou nebo přivírat oči.
Pokud se budeme soustředit pouze na Evropu, příčinou může být určité biologické ustrnutí. Na našem kontinentu převládaly v minulosti nacionalistické trendy. Partnerské svazky, které přiváděly na svět potomstvo, tak měly z drtivé většiny výhradně evropské kořeny. Vlastně byla situace ještě extrémnější, neboť vzhledem k neustálému válčení mezi jednotlivými národy vznikalo téměř 100 % partnerských svazků mezi lidmi stejné národnosti. Pokud po několik staletí probíhá reprodukce bez jakýchkoli nových impulsů, je jasné, že nové generace nemají odkud brát nové impulsy a dojde k jevu, který můžeme nazvat degenerací. Koho tento výraz pohoršil, toho bych chtěl upozornit, že tento pojem nepoužívám v expresivním slova smyslu, ale odborném biologickém.
Jaká je cesta z tohoto problému? Problém by mohl být vyřešen tím, že se Evropané otevřou genetickému fondu z jiných regionů. V minulých letech sice došlo k migraci lidí z jiných regionů směrem do Evropy, problémem však je, že staří Evropané se stále páří se starými Evropany, zatímco noví Evropané rovněž hledají partnerské vztahy ve svém kulturním okruhu, který se jen přemístil do evropského prostředí.
Většina odborných studií o přínosu migrace se soustředí na přínos ekonomický, společenský a demografický (ale z jiného pohledu, než jsem nastínil výše). Na tomto poli dominují především němečtí vědci, například Prof. Dr. Herbert Brücker říká: „Migrace je klíčová pro udržení ekonomické vitality Německa.“
Zpráva OECD z roku 2023 říká: „Migranti přispívají k ekonomickému růstu, zvyšují produktivitu a pomáhají stabilizovat demografii.“
Ale to se stále bavíme o přínosech na pracovním trhu a pozitivním vlivu na produktivitu práce. Demografie je zde sice zmiňována, ale nikoliv z pohledu genetiky, neboli z hlediska výměny genů mezi jednotlivým kulturami, ale jen z pohledu prostého přírůstku nových pracovníků a daňových poplatníků.
Blíže biologickému pojetí je Prof. Dr. Naika Foroutan z Humboldt-Universität & DeZIM, která říká: „Migrace není jen otázkou pohybu lidí, ale klíčovým bodem pro vyjednávání identity, rovnosti a demokracie.“
Abychom vzali přínos migrace pro Evropu na vědomí nejen z hlediska ekonomického a sociálního, můžeme si vzít na pomoc pohled biologického antropologa Viktora Černého.
Citoval jsem zde několik vědeckých studií, ale nejblíže se k jádru problému přiblížil politik, konkrétně bývalý německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který to oproti běžným diplomatickým zvyklostem politiků vyjádřil přímo: „Uzavření je přece to, co by nás zničilo, což by nás vedlo k degeneraci v příbuzenských sňatcích. Muslimové v Německu přispívají k otevřenosti a různosti. Zejména turecké ženy mají obrovský potenciál“
Aplikování vědeckých poznatků o příbuzenském křížení na celonárodní úroveň může vyznít jako nemístné. Důsledky jsou při střídání generací samozřejmě o něco menší, ale pokud takové křížení probíhalo po několik staletí téměř bez nových vnějších genetických impulsů, pak se v dlouhodobém horizontu nutně projevit muselo.
Pokud tedy chceme trend „hloupnutí“ Evropanů zastavit či otočit, pak je migrace a následné uzavírání multikulturních partnerských svazků tou nejpřirozenější cestou. Pouze otevřenost vede ke zdravému vývoji a v neposlední řadě k ekonomické prosperitě, která je v souvislosti s migrací zmiňována nejčastěji.
Další odkazy:
Snižování IQ jako obecný trend:
