Článek
Poslední víkend byl ve znamení politického tsunami. Hnutí ANO 2011 vzešlo z krajských a leckde i ze senátních voleb vítězně. K urnám sice dorazila jen třetina právoplatných voličů, nicméně byli to především ti nespokojení, kteří tímto způsobem dali vládě jasný vzkaz: už vás nechceme, věříme tomu, kdo se za nás dovede poprat.
Čísla o tom, kdo volil sice nemáme, ale ze zkušeností ve volebních místnostech lze usuzovat, že voličskou disciplínu prokázali především lidé seniorního věku. Andreji Babišovi se právě tuto část voličstva daří už několik let mobilizovat. Dělá to promyšleně a velmi pragmaticky. Důchod aktuálně pobírá 2,3 milionu lidí a tento počet v následujících letech ještě poroste. Ohromná voličská síla a ten, kdo ji získá, má zaděláno na úspěch. Potvrdilo se to i tentokrát.
Fialovy důchody
Způsob, kterým to Andrej Babiš a jeho političtí marketéři dělají, je sice chytrý, nicméně s fakty zacházejí až příliš „kreativně“. Přesto, že jde o skupinu, jejíž penze v poslední době navzdory inflační krizi příjmy nebývale rostly, Babiš v ní vytrvale posiluje pocit křivdy. Od roku 2021, kdy byl premiérem naposledy Andrej Babiš, stoupl průměrný důchod z 15 425 korun na současných 20 704 korun. Od ledna příštího roku se opět zvedne na 21 078 korun. Babiš však staví na tom, že vláda snížila valorizaci penzí. Důvod byl zřejmý - nebývalá inflace. S tím souhlasil i Ústavní soud „Ústavní soud … uvedl, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů či kopírování růstu cen (inflace). Podstatou základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří je záruka důstojného života. To znamená spravedlivý a přiměřený důchod, nikoliv jeho automatické navyšování,“ praví se v jeho nálezu. Stejně jako firmy a stát inflaci nekopírovaly, neboť si to nemohly dovolit, nekopíroval ji ani stát. Sám Babiš dvouciferné inflaci v době své vlády čelit nemusel, není proto divu, že k takovému kroku nikdy přistoupit nemusel. Důchody sice navyšoval nad zákonnou valorizaci, nicméně penze za jeho vlády rostly reálně zhruba polovičním tempem než je tomu za vlády Petra Fialy.
Nicméně nyní tvrdí, že vládní strany důchodce ošidily o to, co jim náleží. Pokud v nás někdo dlouhodobě přiživuje pocit, že jsme ve srovnání s jinými šizeni a zapomíná se na nás, je dost pravděpodobné, že na to uslyšíme. Kdo z nás má pocit, že se má ve srovnání s jinými dobře? Vždycky budou lidé, kteří se mají zcela zjevně lépe!
Slevy jsou pro důchodce!
Nicméně posilování závisti, ke kterému tento přístup nezbytně, má své praktické důsledky a ovlivňuje naše životy. Setkávám se s tím poměrně osobně na vlastní kůži, nejčastěji v hypermarketech, kde dělám týdenní nákupy. Nedávno jsem pro svou dceru kupovala jablka. V Lidlu právě měli akci, kdy je nabízeli za polovic. Když jsem je nabírala do sáčku, přistoupil ke mne pár sedmdesátníků, který se mne od toho snažil odradit. „To nemyslíte vážně? Vaše dcera má na sobě hadry, o kterých se mí vnoučatům ani nezdá a vy si tu nabíráte nejméně dvě kila zlevněných jablek! Copak nevíte, že ty slevy jsou pro důchodce?“ zeptala se mne žena z onoho páru. Zůstala jsem jako opařená. V první chvíli jsem vůbec nebyla schopna pochopit, co mi ona naštvaná dáma vlastně sděluje. „A kde píší, že je to pro důchodce?“ vzchopila jsem se po chvilce alespoň k nějaké reakci. „Tak to je snad jasné. Máme nízké důchody, pro koho jiného by to bylo. Od vás je neslušné brát si to na náš úkor!“ uzemnila mne žena. Rozhodla jsem nákup dokončit navzdory nadávkám, které se na mne snášely ze strany ženy, které zdatně sekundoval manžel. Z obchodu jsem ale odcházela rozrušená. Cítila jsem se téměř jako zločinec.
Přijatelné vady charakteru
Když jsem onen příběh ještě zčerstva vyprávěla doma manželovi, nevěřil mi. Tvrdil, že jemu se nic podobného nikdy nestalo. Vyhodnotili jsme, že jsem zkrátka narazila na pár podivínů. Prostě smůla. Jenže později jsem na toto téma četla velmi podobnou diskusi v jedné „maminkovské“ skupině na sociálních sítích. Mladé maminky na rodičovské tam popisovaly obdobné zkušenosti. Jedné seniorka sebrala již vybrané zboží z košíku, další bylo řečeno, ať jí přenechá vybraný obleček pro malé dítě, protože ona ho chce dát svému vnoučeti. „Na vás vidím, že máte peněz dost. Já to z penze nezaplatím,“ zaznělo na její adresu. Jiná žena se svěřila s tím, že ji starší paní „popřála“ zkažené zuby a tlusté dítě, když nakupovala větší množství čokolády. Nad těmito příběhy mi skutečně zůstává rozum stát. Nikoliv proto, že ženy většinou žijí z rodičovského příspěvku, který v průměru dosahuje zhruba poloviny průměrné penze, ale kvůli hrubosti a mentalitě „nároků“, kterou projevují. Skutečně je taková neomalenost dnes běžná?
Nevyčítám lidem, že uvěřili Babišovým slovům o tom, že se jim děje křivda a že mají práva, které jim kdosi upírá. Jak jsem zmínila výše, jde o promyšlenou psychologickou hru, která má jediný cíl - získat pro Babišovo hnutí dost hlasů. Vyčítám populistickým politikům, že se nezastaví před ničím. Jsou ochotni polarizovat společnost, štvát proti sobě občany různých generací a stavět své kampaně na závisti a nevraživosti. To jsou vlastnosti, které jsme dosud považovali za známku charakterové vady či mravního selhání. Dnes je některé lidé považují za běžnou součást sociální komunikace a nestydí se za ně. Našli pro ně ospravedlnění. A z toho je mi nesmírně smutno.
Zdroje:
Deník.cz: Beroun a Koněprusy u voleb: nejvíc volí senioři, nejstaršímu je 93 let; 21.9. 2024
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-kraj-krajske-volby-mapa-vysledku-261129
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/snemovna-jedna-o-duchodech-okradani-tvrdi-babis-zavidi-nam-odvahu-k-reforme_2405281610_elev
https://www.facebook.com/AndrejBabis/videos/7391147740963798/
https://www.usoud.cz/aktualne/snizeni-valorizace-penzi-obstalo-pred-ustavnim-soudem-plenum-navrh-zamitlo
https://www.kurzy.cz/hodnoty/prumerny_duchod_starobni/
https://www.kurzy.cz/hodnoty/rodicovsky_prispevek_1_dite/
https://zpravy.kurzy.cz/775135-prumerny-starobni-duchod-od-ledna-2025-vzroste-o-356-korun-mesicne-na-21-078-kc-nyni-cini-20-704/
