Článek
StarDance je nejen taneční soutěží, ale především emocionální a fyzickou zkouškou pro všechny zúčastněné. Příběh Filipa Blažka, který byl posledním účastníkem, jenž soutěž opustil, ukazuje, jakou roli zde hraje nejen talent a tanec samotný, ale také dynamika mezi tanečními partnery, vzájemné porozumění a zvládání kritiky.
Nedostatek sebevědomí
Blažek vstoupil do soutěže s roztomilou nejistotou, což je u nováčka v tanečním světě pochopitelné. Jeho partnerka Adriana Mašková je naopak zkušenou tanečnicí, což podtrhovalo rozdíl v jejich přístupu k soutěži. Tak to mohl vnímat i vnější pozorovatel jako já, což ale samozřejmě znamená, že se možná mýlím.
Tento rozdíl mohl být jedním z faktorů, proč nebyli tak úspěšní, jak někteří diváci doufali. Porota navíc nebyla vůči nim vždy shovívavá – Blažek tak musel „protrpět“ nejen hodnocení svých tanečních dovedností, ale také tvrdou zpětnou vazbu na svůj osobní projev a energii, kterou do vystoupení dával (nebo mu po jistě náročných trénincích zbývala).
V taneční soutěži, jako je StarDance, je totiž důležité nejen přesvědčit o svých dovednostech, ale také získat sympatie diváků a ukázat svou lidskou stránku. Zjevně zde diváci neodpouštějí malé sebevědomí. Ačkoli Filip Blažek projevoval velké odhodlání a vůli učit se, některé jeho momenty v soutěži naznačovaly, že ne vždy je při tanci sebejistý, což mohlo ovlivnit názor diváků. Kdyby se cítil jistěji, možná by projevil svůj potenciál naplno.
Role poroty
Vnímání Filipa Blažka jako nejistého tanečníka do určité míry ovlivnila i porota. Ta hraje zásadní roli v tom, jak jsou jednotliví soutěžící vnímáni. Porota má sice pravomoc kritizovat a hodnotit podle přesných technických kritérií, ale někdy jsem vnímala její slova vůči Blažkovi jako až příliš tvrdá, což nikomu na sebejistotě jistě nepřidá.
Tím se herec rychle stal terčem nejen odborné, ale i divácké kritiky. Podle diváků se tedy nejspíš neuměl dostatečně prodat, chyběla mu lehkost, a proto mu tentokrát své hlasy neposlali.
Metafora života
Ve StarDance se obvykle projeví nejen to, zda jednotlivé páry mezi sebou našly pracovní, ale také osobní vztah. V tomto případě mohla roli sehrát rozdílná očekávání. Aby uspěli, je potřeba, aby partner, který je zároveň učitelem, byl nováčkovi oporou. V případě Blažka a Maškové lze vidět, že se snažili o harmonii, ale tlak, touha tanečnice uspět, silná konkurence a náročné tréninky nejspíš udělaly své. Mohlo to být samozřejmě i jinak, ale tak se to jevilo mně.
Blažkův odchod opět ukazuje, že StarDance není jen o talentu nebo technických dovednostech. Obrovskou roli hraje lidská stránka, umění prodat se a přitom si zachovat „srdce diváků“. Teprve na druhém místě je vytrvalost a schopnost překonávat sebe sama. Právě díky této stránce si pořad udržuje přízeň diváků – sledovat, jak se jednotlivé osobnosti proměňují, vyrovnávají se s výzvami a překonávají své limity, je pro ně lákavé. S nadsázkou je StarDance metafora pro život – každý krok, zlepšení, ale i zaváhání odráží naše vlastní snažení a touhu posouvat se vpřed.
