Článek
Cena másla je v posledních dnech v Česku tématem číslo jedna. Máslo, které bylo dosud relativně levným zbožím, letos na podzim (opět) podražilo. Blíží se Vánoce a s nimi i pečení cukroví, do kterého ho někteří lidé rádi přidávají. Jiní spíše šetří a volí levnější varianty. Nemám to podloženo, ale skoro bych řekla, že těch druhých bylo vždycky více.
Jedno balení másla se u nás s novou cenou, která atakuje 80 korun, stala téměř novým symbolem luxusu. A také měřítkem, podle kterého někteří lidé poměřují naši současnou životní úroveň. Byť je zřejmé, že současná - na dosavadní poměry - vysoká cena je jen dočasnou záležitostí. Náhlý vzestup cen másla nezažíváme totiž poprvé.
Bez másla se neobejdu!
Máslo se zkrátka stalo nečekaným barometrem nákupní síly i životní úrovně, což vydatně podporují i některé novinové titulky. Cena másla je v médiích přetřásána a někteří novináři to vnímají jako téma veřejného zájmu. To je určitě v pořádku. Fakt, že se tématu jen tak nepustí, může vést k tomu, že nakonec bude skutečně odhalena jakási „tajná dohoda“ silných hráčů na trhu, kteří situaci na trhu, kdy zdražil máselný tuk, zneužili a cenu nadsadili výrazně ve svůj prospěch.
To, co mi vadí, je skutečnost, že my jako zákazníci řešíme máslo až příliš. Máslo není ničím co bychom nakupovali každý den a co by naše rodinné rozpočty zásadně poškozovalo. Kolik jej spotřebujete za den, za týden, za měsíc? Já velmi málo. Občas jej použiji na vaření, výjimečně si s ním namažu chleba či rohlík. Během vánočního pečení možná jedno balení „padne“. I kdybyste byli milovníky másla a zvládli jste sníst kostku másla týdně, což se mi zdá nereálné, zatížilo by oněch 320 korun váš rozpočet natolik, že si budete muset nějaké jiné zboží odříct?
Rozumím tomu, že je nepříjemné, že tento výborný tuk stojí asi o třetinu více než loni, ale trvám na tom, že v celkovém součtu je to zanedbatelná částka. Vyvozovat z toho skandální pokles naší životní úrovně považuji za nesoudné.
Kolik másla jedí Novozélanďané
I ve chvíli, kdy se máslo prodává za obvyklou (cca o třetinu nižší cenu) cenu, ho nakupujeme spíše sporadicky. Jistě, v období před Vánocemi, kdy připravuje cukroví, se může zdát jako větší problém. Ani tak ale nejspíše nehrozí, že ho spotřebujeme tolik, aby nám to zkomplikovalo živobytí v dalších dnech.
Když jsme nahlédla do statistik, ukázalo se, že i ve světě lidé konzumují másla poměrně málo. I Nový Zéland, který je světovým lídrem ve výrobě a konzumaci másla, uvádí spotřebu „pouhých“ 3,9 kilogramu másla na hlavu za rok. Jenže v Česku je to ještě podstatně méně. V roce 2022 se v Česku zkonzumovalo 5 180 kilogramů másla, což znamená dokonce jen 0,48 kg na průměrného obyvatele Česka za rok. Při přepočtu na čtyřčlennou domácnost m vychází, že jej zkonzumuje dva až dva a půl kilogramu za rok. Za oněch dvanáct měsíců to při současné ceně vychází nejvýše na 800 korun za kalendářní rok. To se jeví jako zanedbatelná částka, když to porovnáme s celkovými náklady na domácnost.
Cena másla se ale pro některé lidí stala symbolem řádově větších problémů a důkazem klesající životní úrovně. To je pocit, který se často šíří mezi lidmi, kteří se vzájemně utvrzují v tom, že věci jdou k horšímu a naše situace je neradostná. Další a další diskuse na toto téma pak v lidech vyvolávají silné negativní emoce.
Bejvávalo líp
Od této „blbé nálady“ není daleko k nostalgii po starých časech, kdy „všechno bylo levnější“. Lidé ale obvykle zapomínají na to, že také platy a důchody byly v té době mnohonásobně nižší.
Koncem 80. let minulého století stálo máslo zhruba desetikorunu. Před pětatřiceti lety jste si mohli za průměrný plat koupit 371 kostek másla, dnes by vám i při ceně 80 korun za kostku másla na stejný počet kostek stačilo 29 680 korun, což je mzda značně podprůměrná. Tehdy navíc byla nabídka zboží omezena, a tak se také na máslo někdy stály fronty.
V úvahu je třeba vzít i to, že ceny tehdy byly regulovány. Skutečné náklady a výrobu tak konečná cena másla nejspíše neodrážela. Srovnávat cenu másla tehdy a dnes je proto problematické.
Současné zdražení tak rozhodně nevidím jako důvod k panice. Podléhat chmurným náladám, že naše životní úroveň rapidně klesá, je iracionální a zbytečné. Špatnou náladu mám spíše z toho, že v současnosti v naší společnosti stačí tak málo, abychom okatě dávali najevo svou frustraci. A také z toho, že pro mnoho lidí je cena jednoho (zbytného) produktu dokáže zastínit daleko důležitější témata.
Další zdroje:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/antimonopolni-urad-proveruje-vysoke-ceny-masla-chce-informace-od-potravinaru-i_2411141033_mst
