Článek
O kantýně v poslanecké sněmovně už léta kolují legendy. Ty se také objevují v řetězových mailech, které si lidé mezi sebou přeposílají. Figuruje tam prý kuřecí řízek za 54 korun nebo vepřový steak se šunkou a sýrem za pouhých 34 korun. Jenže skutečnost je jiná. Sněmovna minulý rok zveřejnila menu, na kterém řízek bez přílohy vyjde na 105 korun a vepřový steak s hermelínem na 136 korun. Porovnání pak zveřejnil server Demagog.
Ve sněmovně se tedy skutečně můžete najíst levně a ještě levněji, pokud nejste poslancem. Ti totiž nejsou sněmovními zaměstnanci, a to na rozdíl od mnoha dalších profesí, kterým jejich zaměstnavatel ceny kompenzuje. Ostatně jako mnohým z nám, pokud někde máme trvalý pracovní poměr. Ať tak či onak, ceny v parlamentní kantýně jsou pořád nižší než ty, které nabízí restaurace v okolí Sněmovní ulice. Není divu, v centru Prahy najdete převážně luxusní restaurace zaměřené na turisty.
Ceny jako z „řetězáku“
Teď si ale představte, že mně se zcela náhodou podařilo v roce 2023 najíst se v hlavním městě za částky, nad kterými se někteří lidé rozčilovali v řetězových mailech. Jen jsem k tomu nepotřebovala poslaneckou kartičku ani nic jiného. Stalo se to tento týden a cena za kuřecí řízek s bramborovou kaší, dva kuřecí stripsy, točenou malinovku a balenou jemně perlivou vodu činila těžko uvěřitelných 124 korun. Když mi ji prodavačka naúčtovala, zaskočilo mne a nevěřila jsem, že je to možné. „Musela jste se splést, to by bylo moc levné,“ řekla jsem jí s úsměvem plným blahosklonného pochopení, protože splést se může každý. Zmátla jsem ji a jala se tedy přepočítávat. „Je to v pořádku, tady máte lístek,“ konstatovala paní Zdena, jak jsem se záhy dočetla na účtence, které jsem se s překvapením ujala. A skutečně! Kuřecí řízek jakoby kopíroval řetězový mail pro důvěřivé příjemce šokujících zpráv - stál rovných 34 korun. Za stripsy si kantýna naúčtovala 26 korun, bramborová kaše stála 25 korun, tři deci malinovky 19,90 korun a 0,75 litru baleného Rajce mě vyšly na 18,50 korun. Podtrženo, sečteno 123, 50 korun!
Fronta byla dlouhá
„Je to levné, no. Proč myslíte, že je tu tolik lidí?“ ptala se ulítaná prodavačka řečnicky. Poděkovala jsem a s dcerou jsme si nechaly chutnat. Žádná zrada v podobě příšerného jídla nepřišla. Bylo sice trochu méně slané než jsme zvyklé, ale jinak velmi dobré. A kde, že jsme se to tak nepochopitelně levně najedly? Bylo to v kantýně dětské kliniky Fakultní nemocnice v Motole. Ta funguje jak pro zaměstnance, tak pro širokou veřejnost. Ceny pochopitelně lákají, a tak prodavačka měla pravdu, když tvrdila, že je tam hodně lidí. Bylo by asi divné, kdyby lidé, kteří tam pracují nebo nemocnici navštíví jako pacienti, alespoň občas takové výhody nevyužili.
Jak je možné, že jsou tam ceny tak mimořádně nízké, se mi zjistit nepodařilo. Třeba funguje nějaká dohoda s nemocnicí, která takto myslí i na pacienty, ale zdá mi velmi málo pravděpodobné, že by motolské zdravotnické zařízení takovou službu všem dotovalo. Pro podnikatele by asi určování cen v takovém rozsahu bylo likvidační. Jeví se to skoro jako zázrak, že něco takového vůbec funguje. Provozovatel je ale z nedalekého středočeského městečka, a tak nezbývá než zjistit, jestli takových podniků nemá více. Do nemocnice se přeci jen tak často nepodíváme.
