Článek
Byl to případ, s jakým se kriminalisté do té doby nesetkali. Tři muži po dobu šestnácti let přepadali celkem čtrnáct bank a přišli si tak celkově na milion euro. Případ byl neobvyklý tím, že pachatelé byli penzisté ve věku 64, 73 a 74 let. Všichni měli dlouhé záznamy v rejstříku trestů a také je spojovaly nízké důchody. Ty prý byly důvodem, proč se někteří z nich bankovních loupeží dopouštěli. Soud je za to poslal do vězení na devět až dvanáct let. Nižší tresty než se očekávalo dostali kvůli vysokému věku a také proto, že dva z nich se k činům doznali.
Dlouho unikali
„Dědkovský“ nebo také „důchodcovský gang“, jak trojici v Německu během procesu přezdívali, řádil od prosince 1988 do ledna 2004, a to především ve Vestfálsku. První loupež se uskutečnila v pobočce Sparkasse v Leopoldshöhe a muži tehdy ukradli 110 tisíc marek, což zhruba 55 tisíc euro a téměř 1,4 milionu korun. Všichni tři předtím strávili dlouhá léta ve vězení, a to především za bankovní loupeže. Nejstarší z nich Rudolf R. prožil předtím ve vězení už 40 let, třiasedmdesátiletý Wilfried A. byl vězněn 20 let a nejmladší Lothar Ackermann měl na kontě rovných deset let. Přesto je německá policie nepodezřívala, a to především kvůli pokročilému věku. Ani seniorské období jim však žádné zázračné zmoudření či dokonce polepšení nepřineslo.
Během přepadení si trio počínalo značně nevybíravě. Bankovní pobočky navštěvovali těsně před koncem otevírací doby a klienty i zaměstnance ohrožovali ostrými zbraněmi včetně samopalů. Nosili s sebou také starší maketu ručního granátu, kterou měl jeden z lupičů vždy zavěšenou na krku, po zatčení byl u nich ale nalezen i granát pravý. Navíc otevření zabezpečených pancéřových skleněných kójí pokladních neváhaly používat perlík, tedy velké kladivo s dlouhou dřevěnou násadou a těžkou železnou hlavou, které slouží například k lámání kamene.
Vyšetřovací komise „Děda“
Během příprav na již patnácté přepadení byli pachatelé v listopadu 2004 zadrženi díky speciálně vytvořené vyšetřovací jednotky s názvem „Soko Opa“ ( v překladu Zvláštní komise "Děda"). Ta vznikla poté, kdy dostala tip od veřejnosti, že za loupežemi by mohla být skupina „důchodců“. Policie do té doby po pachatelích série loupeží v této věkové vrstvě totiž nepátrala.
Během výslechů svědků u soudu vyšlo najevo, že mnozí ze zaměstnanců i zákazníků, kteří byli bankovnímu lupu účastni, stále trpí nespavostí a nočními můrami. Mnozí uvedli, že je dlouhodobě trápí i strach ze tmy. Jeden ze svědků řekl, že na pocit, kdy měl v zádech hlaveň pistole, nikdy nezapomene. Ze strany kriminalistů pak u soudu zaznělo, že lupiči nikdy nenechali nikoho na pochybách, že zbraně použijí.
U soudu vyplynulo na povrch také několik poměrně komických detailů souvisejících přepadeními. Ukázalo se, že zloději používali jako masky upravené spodky s dlouhými nohavicemi, do kterých vystříhaly díry, aby viděli. Bez komplikací se neobešly ani cesty na místo činu a zpět. Jeden z lupičů měl potíže s prostatou, proto během cest vyžadoval časté zastávky, aby si mohl ulevit, což poněkud komplikovalo situaci a policistům to následně pomohlo k dopadení.
Policie bankovní loupežníky zadržela minulý rok na parkovišti ve městě Wimbern. Právě se připravoval na další akci. Policie u nich následně zajistila 400 000 eur. Státní zástupce pak uvedl, že pokud by lupiči nebyli zastaveni, dopustili by se dalších loupeží. Uvažovali například o přepadení nákladního auta přepravujícího velkou hotovost.
Nechtěl do domova důchodců
A jak zločinci peníze využili? „Byl jsem rozhořčený a mou hlavní hnací silou byl strach,“ uvedl ve svém přiznání Wilfried Ackermann. Měl strach, že skončí chudý v domově pro seniory. Po 40 letech ve vězení nedostával důchod a domova seniorů se mu rozhodně nechtělo. Ze svého podílu na lupu si pořídil farmu nedaleko města Bielefeld.
O rok starší Rudolf Richter, uvedl, že peníze vlastně ani nepotřeboval, protože měl vzkvétající dílnu na výrobu motorů, jež mu vydělávala. Nechal se ale přemluvit. Roli prý hrálo i to, že byl v roce 1969 vězněn čtyři roky za bankovní loupež, přesto, že ji nespáchal. „Řekl jsem si, že teď alespoň dostanu náhradu za újmu, která mi byla způsobena,“ uvedl a dodal, že důvodem jeho zapojení do série loupeží byl špatný úsudek. „Byl jsem idiot, Nepotřeboval jsem to dělat,“ dodal. Jeho komplic Wilfried A. ho ale označil za skutečnou „hlavu gangu“. Seznámili se spolu prý ve vězení a po propuštění se sešli s dalším známým Lotharem Ackermannem a rok plánovali přepadení.
Nejmladší z obviněných Lothar Ackermann se nikdy nepřiznal. I proto dostal nejvyšší trest z celého tria.
Použité zdroje:
https://www.expatica.com/de/general/grandpa-robbers-sentenced-to-long-jail-terms-100729/
https://www.mz.de/panorama/prozess-rentner-bankrauber-sollen-fur-15-jahre-hinter-gitter-2703316
https://www.spiegel.de/panorama/prozess-opa-gang-gesteht-bankueberfaelle-a-354526.html
http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4080774.stm
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/duchodci-vykradli-14-bank-tvrdi-obzaloba.A050504_155250_zahranicni_jpl
