Článek
Děti ve školce někdy říkají slova, při kterých se dospělý člověk červená. Jakoby v sobě měly zabudovaný speciální radar, který je chytá a masivně šíří dále. Někteří rodiče se toho děsí a stydí se za ně, jiní chápou, že se tomu prakticky nelze vyhnout a snaží se o tom s dětmi mluvit. Vysvětlí jim, co konkrétní slůvko znamená a že by se jim určitě také nelíbilo, kdyby je tak někdo označoval. Děti to většinou velmi rychle pochopí.
Trapas na hřišti
Sama si vzpomínám na situaci, kdy moje tehdy čtyřletá dcerka „přinesla“ ze školky slovo vyjadřující slangově prostitutku. Nevím, od koho ho slyšela, ale bylo jasné, že se jí velmi líbí. Zakazování a vysvětlování se míjelo efektem a ona ho s gustem používala i na veřejnosti. Neměla tušení, co znamená, ale líbilo se jí, jak zní a jaké reakce jeho vyslovením u dospělých vyvolává. Jednou jsme byli na dětském hřišti a dcerka si hrála na písku, kde se objevil mladý tatínek se zhruba dvouletou dcerkou. V tu chvilku se dcerka rozhodla, že to slovo zopakuje snad třicetkrát. Moc jsem se styděla, ale každá moje reakce vedla k tomu, že dcera to slovo opakovala pořád dokola a smála se. Tatínek se na mne podíval velmi pohrdlivě a začal mou dcerku označovat za nevychované, sprosté dítě. Bylo mi samozřejmě trapně, ale zároveň jsem v tu chvíli nic nezmohla. Bylo mi jasné, že se dotyčný muž domnívá, že dcera si slůvko přinesla z domova. Kde jinde by ho mohla slyšet, že? V duchu jsme si říkala, že tatínek bude ještě překvapený, jaké to bude, až dcerka začne chodit do školky. Naše dítě to ještě zhruba týden bavilo, ale když jsme se domluvili, že na ni nebudeme nijak reagovat, zmizelo toto slůvko z jejího slovníku. Úplně.
Podobnou zkušenost mi popisovalo mnoho maminek na dětském hřišti, kam často chodíme. Jejich dítě se také rozhodlo, že otestuje, co jeho vyslovení s ostatními udělá. „Od nás to nemá, my takhle doma nemluvíme. To školka!“ říkaly s děsem v očích a čekaly, jak na to zareaguji. Obvykle jsem je uklidňovala a pospala jim naši „veselou“ příhodu s tatínkem, který mne jistě považoval za největšího vyvrhele.
Pindík a pipinka
Docela jinou situaci museli řešit rodiče, kteří se svým dítětem mluvili prozíravě už od nejútlejšího dětství, a naučili jej používat správná „dospělácká“ označení pohlavních orgánů. Nechtěli, aby jejich dítě používalo prapodivně infantilní označení, jako je „pindík“, „pipinka“ nebo dokonce „buchtička“, ale raději je naučí správné anatomické označení „penis“ či „vulva“. Dítě je bez potíží používalo. Až do chvíle, kdy začalo navštěvovat školku. Vyděšená paní učitelka si pozvala rodiče a vysvětlila jim, že takto „sprostě“ jejich dítě ve školce mluvit nemůže. Byli poučeni, že ve školce se mohou používat právě jen „roztomile dětská“ slovíčka, jako jsou „pindíci“ a „pipinky“, nikoliv vulgarity. Zůstal jim nad tím rozum stát.
Takovým případům je skutečně těžké uvěřit. Skutečně existují paní učitelky, které anatomické termíny považují za sprostá slova? Chodila zmíněná paní učitelka do školy na hodiny přírodopisu? Dostala někdy lékařskou zprávu od svého gynekologa? Domnívá se snad, že se lékař o jejím pohlavním ústrojí vyjadřoval vulgárně? Je možné, že se k ní takové poučení dosud nedostalo. Ostatně dost dospělých lidí například zaměňuje slovo vagína a vulva, případně vůbec netuší, co ona vulva je. Udělám tedy malý exkurz do oblasti lidské anatomie, abychom si udělali jasno. Vulva je zevní ženský pohlavní orgán. Vagina je jiné označení pro pochvu, tedy vnitřní pohlavní orgán, který není zvnějšku patrný. Podobně je tomu u mužů - mezi zevní pohlavní orgány patří penis a šourek, mezi vnitřní například varlata nebo prostata. Sprostého na tomto popisu není vůbec nic, děti jsou z něj běžně zkoušeny už na základní škole. Pokud by v hodinách biologie začaly hovořit o „pindících“ a „pipinkách“ bylo by to trapné a pravděpodobně by odešly s nedostatečnou.
Falešný stud
Proč by už předškolní dítě nemohlo nazývat věci správnými slovy? Proč malým dětem plést hlavu tím, že jim to budeme zakazovat a donutíme je používat infantilní slůvka, která dospělí bůhví proč považují za roztomilá a vhodnější? Děti nejsou ani v útlém věku hloupé a dokáží pochopit mnohem víc, než si myslíme. Nemusíme před nimi nic skrývat a bát se, že tím ohrožujeme jejich „mravní výchovu“. Naopak, přístup paní učitelky může vést k tomu, že děti budou považovat některá běžná slova za cosi nepatřičného a vyvoláváme v nich zbytečný stud. Přitom by stačilo, abychom byli poučenější a pochopili, že děti nejsou „jin živočišný druh“, ale jsou to mimořádně chápavá stvoření, která nejsou zatížena žádnými předsudky jako mnozí z nás dospělých. Kéž bychom to všichni konečně pochopili.
Zdroje:
https://www.nzip.cz/clanek/415-zenske-pohlavni-organy-struktura-a-funkce
https://www.nzip.cz/clanek/585-muzske-pohlavni-organy-struktura-a-funkce
